Osm zápisů na seznamu UNESCO Paměť světa, který registruje památky dokumentárního dědictví, by měla mít do konce roku Česká republika. Mezi 78 novými památkami, které poradní výbor programu doporučil zapsat, jsou tři z českých sbírek, Kynžvartská daguerrotypie, Janáčkův archiv a sbírka Camociových map.
"Čeká se pouze na potvrzení generální ředitelky UNESCO. Až certifikáty přijdou, předáme je dotčeným institucím," řekla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.
Česká republika má zatím v Mezinárodním registru Paměť světa zapsaných pět památek dokumentárního dědictví. V roce 2007 byla zapsána Sbírka středověkých rukopisů z dob české reformace a Sbírka periodik ruské, ukrajinské a běloruské emigrace z let 1918 až 1945 z fondů Národní knihovny a v roce 2011 se na seznam dostala Sbírka 526 tisků univerzitních doktorských tezí z let 1637 až 1754 ze sbírek téže instituce. V roce 2013 byla zapsána Sbírka časopisů českého a slovenského samizdatu z let 1948 až 1989 ze sbírek Knihovny Libri Prohibiti a v roce 2015 Světelné pantomimy Émila Reynauda ze sbírek Národního technického muzea a Centre national du cinéma et de l ́image animée a Josette Oudart-Reynaudové.
Archiv Leoše Janáčka zahrnuje pozůstalost jednoho z významných skladatelů 20. století. Až na několik výjimek obsahuje všechny rukopisy Janáčkových skladeb, jejich autorizované opisy a autorské tiskové korektury a první poznámkovaná vydání. Zahrnuje rukopisy libret, literárních a odborných studií, skladatelovy zápisníky a Janáčkovu knihovnu i korespondenci s více než 14 000 položek.
Daguerrotypie je předchůdce fotografie. Na té kynžvartské je zátiší s motivem uměleckého ateliéru a majiteli Kynžvartu kancléři Klementu Metternichovi ji věnoval v roce 1839 objevitel daguerrotypie Louis Daguerre ještě předtím, než svůj vynález zveřejnil. Je mimořádná nejen proto, že je vůbec první svého druhu, ale je na ní i věnování napsané Daguerrem. Další poznámku pak připojil na obraz sám kancléř Metternich.
Česko-maltská sbírka Camociových map dokládá velké obležení Malty z roku 1565. Podle odborníků jde o jediný dochovaný výtisk v euroamerických sbírkách. Díky tomu mohl být po 450 letech znovu sestaven celý cyklus válečného zpravodajství z rozhodující bitvy o Maltu. Autorem map byl Giovanni Francesco Camocio (1501 až 1575). Nejenže rychle a účinně informovaly Evropu o stavu obležení, ale především jako první přinesly zprávu o prohře Turků.
Registr Paměť světa vznikl v 90. letech s cílem je zachovat dokumenty, které by měly patřit k dědictví lidstva. Při jeho zrodu stála česká Národní knihovna a vytvořila pro něj i pilotní projekt. V registru jsou kromě typických knihovních dokumentů i zvukové, filmové a archivní materiály.
