Více než 800 umělců a expozice ze 79 zemí přinese 14. ročník největší mezinárodní přehlídky divadla a scénografie Pražské quadriennale (PQ). Organizátoři slibují, že nebude jen pouhou výstavou objektů, ale nabídne zejména prožitek. Mezi hlavními hosty je ilustrátorka Olivia Lomenech Gillová, známá zejména díky ilustracím knihy J. K. Rowlingové, nebo italský operní režisér, výtvarník a choreograf Stefano Poda.
Světová výstava přibližující výtvarnou stránku divadla se v Praze uskuteční od 6. do 16. června na Výstavišti, kam se vrací po 12 letech, řekli organizátoři novinářům. Tam se také uskutečnil i první ročník v roce 1967, a to v dnes už neexistujícím Bruselském pavilonu. "Budeme se věnovat zážitkům a prostředí, která jsou pro tyto zážitky určené," řekla umělecká ředitelka PQ Markéta Fantová.
Pražské quadriennale dlouhodobě mapuje a představuje nejnovější trendy scénografie i architektonické práce s divadelním prostorem. Nabídne tři soutěžní kategorie: Výstavu zemí a regionů, Výstavu divadelní architektury a prostoru a Studentskou výstavu.
Quadriennale se vrátí do Průmyslového paláce, jeho programy se budou konat i v Křižíkových pavilonech a Malé sportovní hale. Organizátoři plánují ale také performance ve veřejném prostoru. Přehlídka se zaměří na tři tematické okruhy, které jsou volně inspirovány sousoším Zlaté trigy, tedy hlavní cenou udělovanou za nejlepší národní expozici.
"Triga je pro nás metaforou propojení tří různých sil v jednu, vedoucí ke společnému cíli. Poukazuje na důležitost úzké spolupráce. Tři koně trigy jsou také metaforou tří fází života: divokosti mládí, dospělosti obohacené zkušenostmi a moudrosti stáří. Toto budou hlavní směry pohledu, jimiž budeme zkoumat tři různé a cyklicky se opakující fáze kreativního procesu: Imaginace, Proměny a Reflexe," dodala Fantová. Novou podobu sošky pro PQ 2019 navrhl architekt Petr Bakoš.
Českou prezentaci na PQ má na starosti koprodukční projekt Divadla Letí, Tygra v tísni a Jihočeského divadla. Projekt nazvaný CAMP Q, jehož kurátorem je Ivo Kristián Kubák, představí dva progresivní proudy českého divadla - divadlo nezávislé a interaktivní. Diváci se při něm volně pohybují po vymezeném prostoru a je na nich, čemu nebo komu věnují pozornost. Jevištěm bývá opuštěný dům, ostrov či ulice. Herci rozeznatelní často jen podle detailů se pohybují spolu s diváky a odhalují jim vždy svou verzi příběhu.
