František Kupka je už léta v Čechách držitelem aukčních rekordů. Teď z něj ale Češi udělali jednoho z nejdražších moderních umělců všech dob. Žebříčky nejúspěšnějších autorů, vydražených na domácích aukcích, se nemění zas až tak rychle. Jistota panuje v jednom. Sází se právě na ni.
V kurzu jsou stále prověřená jména české moderny, ideálně ta, která mají mezinárodní přesah. Především tím, že jejich nositelé působili ve Francii. Zajímavý je z tohoto pohledu třeba Josef Šíma (Léda s labutí, 1938, 14,6 mil., vydraženo v roce 2008) a jak ukázal právě letošek, také Toyen, která zpečetila neustále vzrůstající zájem o domácí surrealisty. Její olej s názvem Spící (1937, prodán za 23,3 mil.) vynesl k výšinám aukčního nebe pražskou Galerii a aukční síň Pictura. Marie Čermínová se tak stala vůbec první ženou na domácím trhu, která se dostala přes hranici 20 milionů, a krátký čas (pouhé tři dny) žebříček nejdražších domácích autorů také vedla.
Bezkonkurenční je v tomto ohledu ovšem František Kupka. Jeho obraz Élevation (Výšky, 1938), který se vydražil přede dvěma lety za 22,1 milionu korun se držel v čele nejvyšších domácích aukčních prodejů poměrně dlouho. Letos v březnu se ujal vedení jiný Kupkův obraz. Tentokrát Zhroucení vertikál z roku 1935 (25,9 mil.). To, co se ale stalo tento měsíc v Paříži nemá obdoby.
Za téměř 129 milionů korun v přepočtu se na pařížském mezinárodním veletrhu současného umění (FIAC) prodal jeho obraz Filosofická architektura. Podle odpoledníku Le Monde se tak Kupka zařadil mezi nejdražší prodávané umělce jako jsou Piet Mondrian nebo Pablo Picasso. Obrazy zmíněných autorů se prodaly podle listu za celkovou sumu 60 až 70 milionů dolarů (přes miliardu až 1,2 miliardy korun). Kupkovo dílo si podle Patricka Bongerse, ředitele galerie Louis Carré, zarezervoval český zájemce.
Veletrh se konal od 22. do 25. října, účastnilo se ho 210 vystavovatelů, kteří zastupovali celkem 4200 umělců. Navzdory přetrvávající ekonomické krizi byl velmi úspěšný i díky dalším prodejům za vysoké ceny. Návštěvníků letos bylo 80 tisíc, tedy o 23 procent více než loni, a 40 procent z nich tvořili cizinci. Byli to také především oni, kdo pořádně nakupovali. Galerie belgického majitele Xaviera Hufkense vyprodala všechno, co nabízela, přičemž artefakty stály v průměru 200 tisíc dolarů. Rychle se vyprazdňovaly pulty pařížského galeristy Emmanuela Perrotina. Prodal prý tři čtvrtiny věcí za ceny od pěti do 300 tisíc eur. Přičiňoval se i francouzský stát, který zakoupil 24 děl od 20 umělců za celkovou sumu 400 000 eur.
Pro velkoobchodníky s uměním jsou to příjemné zprávy a údajně důkaz toho, že mohou konkurovat aukčním síním. Také je to dobré znamení pro veletrh, který se v listopadu bude konat ve Spojených arabských emirátech.
Foto: Reuters a archiv
