Ve Francii vychází kniha bývalé slavné herečky a známé ochránkyně zvířat Brigitte Bardotové pod názvem Larmes de combat (Slzy boje). Umělkyně v ní zhodnocuje svůj boj za práva zvířat ve Francii, kterému zasvětila posledních několik desetiletí svého života. Podle ní má být také její poslední.
V své "knižní závěti" na zhruba 250 stránkách vyjadřuje Bardotová "hluboké znechucení" nad současnou situací. "Bude to zhodnocení mého života. (...) Další knihu už nikdy nenapíšu. Bude to vyčerpávající úvaha o mém pohledu na věci, na společnost, na způsob, jakým je spravována a na způsob, jakým se v mé zemi zachází se zvířaty," uvedla někdejší filmová hvězda před měsícem deníku Le Parisien.
Podle Bardotové jiné evropské země učinily pro ochranu zvířat již řadu opatření. Jde zejména o zákazy štvanic, chovu zvířat na kožešinu, zotročování divokých zvířat v cirkusech či porážky zvířat bez omráčení. Francie je podle ní pozadu. "Je skandální, že má země nedělá nic," řekla v prosinci nyní 83letá hvězda filmů 50. a 60. let.
Prostřednictvím mnoha vzpomínek se Bardotová v knize vrací k svému boji za záchranu tuleních mláďat, proti koridě, proti organizovanému lovu, proti existenci zoologických zahrad i proti konzumaci koňského masa, u kterého doufá, že bude zakázána ještě před její smrtí.
"Nejsem součástí lidské rasy, nechci být její součástí, cítím se jinak, téměř abnormální," uvádí také Bardotová v knize. Bardotová, kterou v roce 1956 ve věku 22 let okamžitě proslavil film A Bůh stvořil ženu, řekla, že měla vždy cit pro zvířata. Její první manžel Roger Vadim jí pak otevřel oči, když ji seznámil s podmínkami na jatkách.
Zmiňuje se v knize také o svém dětství, o letech trávených ve filmových scénách, o své slávě, o svých láskách, o svém náhlém rozchodu s filmovou tvorbou v roce 1973 o svém vítězném boji s rakovinou prsu. Také vyjadřuje přání být jednou pohřbena v La Madrague u Saint-Tropéz v jižní Francii.
Dosud poslední její kniha vyšla v roce 2003. V ní Bardotová polemizovala s kritikou, že zastává radikální stanoviska, což se týkalo i jejích sympatií ke krajní pravice vedené Marine Le Penovou. I ve své nejnovější knize se vrací k tomu, že byla pětkrát odsouzena k podněcování nenávisti, protože se vyhraňovala vůči muslimům a Židům. Upozornila, že nemá důvody k rasismu a že u těchto náboženství kritizuje jejich rituální zabíjení zvířat, které je podle ní nepřípustné.
