Povídky
Historie Brna inspirovala spisovatele ke knize Krvavý Bronx

Malé i velké zločiny spáchané kdysi v brněnské čtvrti Cejl inspirovaly přední české spisovatelky a spisovatele. Zprávy z černé kroniky z 19. století přetavili v povídky. Soubor povídek vyšel pod názvem  ve spolupráci brněnských nakladatelství Host a Druhé město.

Mezi autory jsou třeba Alena Mornštajnová, Bianca Bellová, Petr Stančík nebo Václav Kahuda. Povídky volně vycházejí ze starých soudniček o vraždách, krádežích, nelegálních potratech, otravě lékárenským jedem, ale také o bizarních záměnách či sňatkových podvodech. Společně ukazují, že na Cejlu se kdysi žilo těžko a "na hraně".

Historik Michal Konečný v předmluvě popsal rychlý rozvoj čtvrti za brněnskými hradbami, která se v 19. století stala centrem průmyslu. V těsném sousedství se ocitly paláce bohatých podnikatelů a brlohy chudiny, původní obyvatelé soupeřili o své místo na slunci s nově příchozími, Češi s Němci.

"Obrovské sociální rozdíly a neutěšená situace dělníků vyvolávaly, tak jako ve většině evropských průmyslových center, napětí, které se projevovalo obvyklými patologickými jevy," napsal Konečný. Zmínil chudobu, alkoholismus, vysokou kriminalitu, sebevraždy, dětskou prací, epidemie chorob či antisemitismus.

Takzvaný brněnský Bronx dlouhodobě inspiruje spisovatelku Kateřinu Tučkovou, vytěžila z něj příběh Vyhnání Gerty Schnirch i motivy pro knihu Fabrika. Do svazku Krvavý Bronx přispěla povídkou Fajnová frajlenka. "Původně se ta povídka jmenovala Andělíčkářka, psala jsem ji v sedmém měsíci těhotenství a náramně si to užila," napsala Tučková na facebooku. Dnes se Cejlu přezdívá Bronx a patří mezi sociálně vyloučené lokality s vysokým podílem romských obyvatel. V některých továrních areálech pokračuje výroba, jinde už stroje utichly a rozlehlé brownfieldy nacházejí nové využití.