Kniha TÝDNE: Lovec draků od Khaleda Hosseiniho

Americký lékař afghánského původu se celosvětově proslavil neobyčejným románem z prostředí své rodné země. Lovec draků je strhující drama popisující život ve středoasijské zemi. České čtenáře zaujme barvitými popisy života a kultury, ke které i přes světovou propojenost nemáme nejblíže. Autorova prvotina je plná zvratů a nečekaných událostí, jež ze čtení této knihy udělají nezapomenutelnou událost nejen pro milovníky exotiky.

Hlavním hrdinou příběhu je Amír, jehož život kniha popisuje od dětských idylických let. Ta prožívá pod ochranou zámožného otce a svého nejlepšího přítele Hasana, který je zároveň jeho sluhou. Oba chlapci spolu tráví spoustu času a spojuje je velmi silné pouto. Avšak společenské rozdíly mezi oběma jsou značné. Nejoblíbenější Amírovou činností je četba a Hasan ani neumí číst. Svár mezi oběma chlapci nevědomky podnítí i Amírův otec, jehož zpověď jednou syn potajmu vyslechne - dozví se tak, že otci je povahou blíž Hasan, a na svého přítele začne žárlit. Přes všechny nástrahy jejich přátelství vydrží, protože velmi silným pojítkem mezi oběma hochy jsou turnaje v pouštění draků, což je velmi oblíbený sport v Afghánistánu.

Jeden závod však všechno změní. Když je Amír svědkem šikany nasměřované proti Hasanovi a nezasáhne, jejich přátelství se z toho nevzpamatuje. Jelikož se Amír za své chování stydí a přítele už nikdy nechce vidět, nastraží na něj léčku. Hasan je obviněn z krádeže a vyštván z domu. V tu chvíli do života obou chlapců zasáhne běh dějin. V roce 1979 začne sovětská okupace Afghánistánu a krvavé boje mezi Rudou armádou a mudžahedíny vyženou Amíra a jeho otce z domova. Jako uprchlíci cestují přes Pákistán do Spojených států, kde se usadí. V USA můžeme sledovat postupné Amírovo dospívání, jeho první lásku i to, jak v cizí zemi hrají afghánské tradice velmi důležitou roli. Jsme svědky postupného dospívání i stárnutí hlavního hrdiny a samozřejmě nás napadne, jestli Amír ještě někdy spatří někdejšího přítele Hasana či zda se podívá do svého rodné země.

Autorovi v psaní příběhu sloužily i v vzpomínky z dětských let, které strávil v Afghánistánu, proto jde o částečně autobiografický příběh. Pro většinu čtenářů bude kniha především poučná, neboť budou moci díky ní nahlédnout do afghánské kultury, způsobu života a myšlení. Čtenáři se také dozvědí o spletitých dějinách Afghánistánu, které jsou velmi důležitou součástí knihy. V této zemi velkého množství etnických a náboženských skupin, jež neulehčují pochopení místní politické situace, se dostatečně pozorný čtenář ve složitých politických a etnických vazbách neztratí, naopak ještě vzdělá. Příběh, jež se zprvu může zdát jako idylický popis dospívání dvou chlapců, graduje postupně se zhoršující se situací v zem. A sovětská okupace i následná vláda Tálibánu jsou v knize líčeny až s děsivou věrohodností.

Kniha je dramatická a dojemná zároveň, přináší plno životních mouder, které je možné aplikovat i v současnosti. Například člověk, který dělá špatné rozhodnutí, nemusí být vyloženě špatným člověkem.