Od nejzávažnější jaderné havárie v historii lidstva uplynulo už 33 let. V Černobylské jaderné elektrárně na severu Ukrajiny vybuchl jeden z reaktorů (síla o ekvivalentu čtyř Hirošim) a následky uniklé radioaktivity trpí lidstvo dodnes. Novou knihu s názvem Manual for Survival: A Chernobyl Guide to the Future o tom napsala americká autorka Kate Brownová. Čím konkrétně se spisovatelka zabývá, shrnul server Daily Mail.
Sovětští lékaři doporučovali pracovníkům, kteří v zamořené části po výbuchu 26. dubna 1986 uklízeli, aby pili v průběhu celého dne vodku. Ta měla podle nich stimulovat játra a očistit tělo od radioaktivního záření. Šlo jen o jeden z velkých omylů a podcenění účinků ozářením, které po výbuchu následovaly. Podle průzkumu Brownové se nakonec počet obětí za posledních třicet let vyšplhal na 150 tisíc, a to jen na Ukrajině.
Velkou část postižených přitom tvoří děti. Po výbuchu se do vzduchu uvolnila vysoká hladina radioaktivního jódu, který lidské tělo absorbuje přes štítnou žlázu. A obzvlášť to dětské zvládá tento proces rychle, je-li hladina jódu v organismu na nízké úrovni.
Nabízela se tak jednoduchá možnost podávat ohroženým bezpečné potravinové doplňky obsahující jód. V Sovětském svazu to ale nikoho nenapadlo. Nikdo nevěděl, jak se s otravou z radioaktivního záření vypořádat. A stejně tomu bylo, když vybuchla jaderná elektrárna Fukušima v roce 2011. Japonci podcenili následky stejně jako kdysi Sověti. Ani tehdy k bezpečnému distribuování jódu nedošlo, píše Brownová.
"Komunismus v akci"
Půda vstřebala po tragédii v Černobylu tolik radioaktivního záření, že vláda doporučila, aby lidé nejedli houby. Vůbec už ale nebrala v potaz, že maso ze skotu, ovcí a prasat živících se rostlinnými produkty, bylo také silně radioaktivní. "Než aby plýtvali jídlem, tak se ho vláda rozhodla distribuovat ho po celém Sovětském svazu, aby si každý občan ukrojil z koláče černobylského trýznění a spotřeboval kousek ‚bezpečného' ozářeného masa. Komunismus v akci," kritizuje Brownová.
Také varuje, že totéž se přitom děje i s potravinami dováženými na Západ. Poté, co se radioaktivita z Černobylu rozšířila větrem, byla zaznamenána například až ve Švédsku. "Ale proč jídlem plýtvat? Pokud je nějaká šarže ovoce ‚horká', může se smíchat s dalším ovocem, dokud se celková hodnota radioaktivního záření nebude pohybovat v rámci takzvaných bezpečnostních limitů," píše autorka.
| V roce 2017 na hranicích mezi USA a Kanadou zastavili američtí bezpečnostní agenti kvůli běžné kontrole nákladní auto. V autě naměřili "pulzující vyzařující hmotu" a obávali se, že jde o jadernou bombu vyrobenou teoristy. Po kontrole nákladu však zjistili, že ono záření produkovaly borůvky dovezené z Ukrajiny. |
Ve své knize na základě nasbíraných informací dochází k vlastnímu závěru, že otrava radioaktivitou (nejen tou z Černobylu, ale z mnoha dalších jaderných úniků) může být příčinou rostoucího výskytu rakoviny a autoimunitních onemocnění.
