Fakjů, pane učiteli 3: rozloučení s Goethovou školou

Už jenom spojení "německá komedie" budí rozpaky. Všichni máme ještě pořád v živé paměti hrůzy ze 70. a 80. let, když se Němci pokoušeli o humor, případně ještě starší trilogii o hospodě a strašidlech ve Spessartu. Jenže časy se mění. Už třetí díl série Fakjů, pane učiteli, který minulý týden vstoupil do našich kin, to dokazuje.

Německá kinematografie se dlouhodobě snaží vyrovnat těm nejproslulejším. V dramatických žánrech se to tamním tvůrcům daří, dlouho ale tápali v komediálním ranku. Pokusy o teenagerské komedie z počátku století jako Holky to chtěj taky, Kalhoty v pozoru nebo Kluci to taky chtěj... a pořád! doteď straší v bezesných nocích každého, kdo je jen zahlédl. Ale to už neplatí - jen vzpomeňme na nejlepší evropský film roku 2016 Toni Erdmann. A pro mladší ročníky to platí o trilogii Fakjů, pane učiteli. Byť český (a potažmo originální) název může odpuzovat, vůbec se nejedná o špatný film.

Maturita za dveřmi

Bývalý kriminálník Zeki Müller (Elyas M'Barek) byl jako učitel-samouk vždy zastáncem drsných a nezvyklých metod a přiměřené násilí na žácích mu nikdy nebylo cizí. Nyní ale stojí před rozhodujícím okamžikem. Goethovu gymnáziu ubývají studenti a od dalšího školního roku mu hrozí zavření. Poradce pro volbu povolání oznámil Zekiho třídě, že po škole nemají nikde žádnou šanci, a navíc je čekají testy, které mají prověřit jejich schopnost vůbec dojít k maturitě. Mezi učiteli i studenty zavládne panika a deprese.

Ředitelka všechny tyto starosti hodí na krk hlavně Zekimu a nové školní posile Biggi Enzbergerové (Sandra Huellerová). Mají se postarat o několik rychlých a výrazných studentských úspěchů, aby zabránili zavření školy. A tak jsou na řadě soutěže o nejlepší studentský hudební a výtvarný výkon či o nejlepší školní noviny. Na programu se musí objevit i veledůležitá kampaň proti šikaně na škole. Je na Zekim, aby své svěřence konečně donutil vzít osud do vlastních rukou. Na řadu proto přicházejí jeho další novátorské pedagogické postupy zahrnující i nelegální podkožní čipování studentů, aby se mu netoulali za školou. A termíny testu se kvapem blíží...

Zpátky do školy

Zatímco humor prvního dílu sázel hlavně na kontrast školního prostředí versus svérázný učitel s drsnými metodami a druhý těžil ze školního výletu do Thajska, ve trojce se všechno odehrává opět ve školních škamnách. Je to dobře, protože exotické prostředí asijských pláží je dobré na ledacos, jen ne na komedii ze školního prostředí. A humor ve Fakjů, pane učiteli 3 je skutečně odzbrojující. Místy sklouzává až k anarchistickému bláznění a je hodně znát, že si při natáčení všichni zjevně užívali. Jen škoda, že místy opět tvůrci neodolali vsadit i na fekální a opravdu stupidní humor - třeba při scéně s crackem a následným zaváděním análního čípku. Ovšem podobných okamžiků je ve filmu naštěstí minimum. Spousta fórů je sice pitomých, ale přiznaně pitomých, celý snímek se nese na vlně obrovské nadsázky a pohody a je to cítit z každého záběru.

Vedle humoru Fakjů, pane učiteli 3 řeší i závažnější témata, jako jsou šikana, sebevraždy a nekvalitní rodinné vztahy. Naštěstí ne nijak zásadně, aby to narušilo komediální ráz - ostatně řešení těchto problémů se mnohem víc podobá pohádce než životní realitě. Ale nevadí, protože film sděluje zásadní věc: nesejde na barvě kůže a ani původu, protože při dostatečně vynaloženém úsilí se může v životě ledacos změnit. Multikulturní a motivační stránka filmu je i při občasném sklouzávání do prvoplánových dojáků skvělá: jaký to rozdíl oproti českému filmu Pepa, který u nás v kinech odstartoval ve stejný den a jenž tvrdí, že se nikdy nic nezmění, a když už, přijde to samo a nikdo by se neměl o nic snažit. Čím víc se bude poselství z Fakjů - oproti nesmyslům z Pepy - vtloukat všem do hlavy, tím líp.

Nashle na vysoký

Jelikož si natáčení musel užívat celý štáb, na hercích je to hodně znát. Postavy jsou scenáristicky dotažené jako opravdu dokonalí "retardi" a všechny, mladé i starší, to bez výjimky baví. Snad až na Elyase M'Bareka, který oproti prvním dvěma dílům působí trochu unaveně a bez šťávy. Za to ale může posun charakteru - s postavou Zekiho Müllera jako jediný z předchozích dílů přežil. To byl ostatně i problém dvojky, kdy se charaktery všech postav vrátily zase na začátek, i když na konci předchozích dílů už všichni byli jinde a dál, takže se opět všichni chovají jako kreténi, než se znovu napraví. Potěšilo, že se natáčení neúčastnila Karoline Herfurthová jako učitelka a Zekiho partnerka Elizabeth: výměna upjaté učitelky za volnomyšlenkářku Biggi rozhodně filmu prospěla.

Především dětští herci se zajímavě vyvinuli. Týká se to hlavně Jelly Haaseové a Gizem Emre coby kamarádek Chantal a Zeynep. Vyrostly z nich půvabné slečny a obě naznačily, že jejich herecký rejstřík nemusí teenage komediemi skončit. Dokonce i Max von der Groeben jako mimořádně tupý Danger se herecky dost posunul a jediný, kdo z hlavních postav zůstal ve stínu, je Aram Arami coby Burak. Scénář mu moc příležitostí nedal - dobře věděl proč. Vlastně zůstává jen povzdech, že větší prostor nedostali také učitelé, hlavně Ingrid v podání někdejší německé hvězdy a "míšenky Apanači" Uschi Glasové. Ale to by už na komedii nezvykle dlouhá stopáž 120 minut musela být ještě delší.

Příběh falešného učitele a jeho mimořádně hloupých žáků se dostal ke konci. Maturita, přijímačky na univerzity... z Goethovy střední už není co vyprávět. Všichni se ale dočkali důstojného rozloučení, které nijak kvalitativně nezaostalo za předchozími díly. Nereálného, nadneseného, ujetého, bláznivého - ale po čertech zábavného.

Fakjů, pane učiteli 3