Halloween: Michael Myers je zpět

Hororoví fanoušci na to čekali devět let. Vlastně dvacet let, bere-li se v úvahu kvalita série Halloween, která přímo úměrně klesala s rostoucím počtem pokračování. Nejnovější počin, již jedenáctý korálek do náhrdelníku filmových dobrodružství vyšinutého zabijáka Michaela Myerse, který od zítřka začíná v českých kinech, je však mimořádně povedený.

První Halloween z roku 1978 způsobil senzaci a tak trochu malou revoluci v hororovém žánru. Přestože tu byly filmy, jež by se daly označit jako slashery, i před ním (Texaský masakr motorovou pilou nebo Černé Vánoce, obojí s rokem výroby 1974), právě Halloween dodal subžánru slasheru jasná pravidla a spustil stavidla vlně nápodob se stále stejným schématem: maskovaný zabiják více či méně vynalézavými způsoby likviduje pubertální mládež. Navázalo na něj mnoho slavných a ještě víc zapomenutých filmů nebo podobně laděných sérií (inspiraci Halloweenem nemohli zakrýt ani tvůrci filmových řad Pátek 13 nebo Noční můry v Elm Street). Michael Myers byl ale vždy jen jeden.

Krev v Haddonfieldu

Děj snímku nazvaný bez pořadových čísel či jiných dovětků prostě Halloween se odehrává v současnosti, přesně čtyřicet let od událostí prvního filmu. Zcela ignoruje další díly série a navazuje pouze na jedničku. Michael Myers po tehdejších hrůzných událostech, kdy v cestě za zavražděním své nevlastní sestry Laurie Strode (tehdy stejně jako nyní v podání Jamie Lee Curtisové) krvavě zabil pět lidí, dožívá v ústavu pro nebezpečné šílence, kde čtyřicet let nepromluvil. Zdá se, že se na tom nic nemůže změnit, přesto je Laurie posedlá představou, že by se Michael vrátil domů. Žije v ústraní, v opevněném domě plném zbraní, pastí a nástrah. Všichni ji mají za blázna - paranoia ji připravila o dceru, kterou Laurie odebrala sociálka, a dost těžce hledá vztah k vnučce.

Jenže těsně před oslavami Halloweenu 2018 je Michael Myers vězeňským autobusem převážen do jiného, ještě bezpečnějšího ústavu. Ovšem autobus havaruje a všichni převážení cvoci se dostávají na svobodu. Policie většinu rychle pochytá - kromě jediného. Michael je na svobodě a jeho kroky vedou do rodného Haddonfieldu. Jeho cílem je opět Laurie a její rodina a jejich nemilosrdná likvidace. A cestou brutálně odstraní každého, kdo se mu postaví do cesty, ať už úmyslně, nebo nešťastnou náhodou. Vidět Michaela Myerse totiž znamená vzápětí ošklivě zemřít...

Oslnivá pocta originálu

Myersovi fanoušci museli posledních dvacet let s nelibostí sledovat, jak se jeho tři poslední filmy potácejí na hranici odpadu a nevkusu (za což nese největší díl viny netalentovaný režisér Rob Zombie, který si bůhvíproč usmyslel, že umí točit filmy - jeho dva Halloweeny celou sérii málem definitivně pohřbily). Posledním koukatelným dílem série byla až dosud epizoda s podtitulem H20 z roku 1998. Ovšem režisér David Gordon Green, jenž za sebou nemá žádný výraznější úspěch, společně se scenáristou Dannym McBridem se rozhodli všechny předchozí díly ignorovat a v potaz vzít pouze jedničku. A svým filmem jí složily jeden z nejpovedenějších holdů filmové historie.

Nový Halloween je totiž nacpaný nenápadnými odkazy na originál, které na pozorného diváka a ctitele originálu číhají jako "easter eggs" na každém kroku. Někdy balancují na hranici parodie, ale dávají si sakra záležet, aby nikdy nesklouzly za hranu (jeden za všechny: vzpomínáte, jak se před čtyřiceti lety mladičká Laurie podívala z okna školní třídy a viděla na chodníku stát hrozivou Michaelovu postavu v nelidské, křídově bílé masce? Tady se z okna třídy podívá její vnučka. Na chodníku vidí v úplně stejném postoji stát - svoji babičku Laurie). Naopak: atmosféra filmu je hutná, drsná a napětí s každou minutou roste a roste.

Krvavá jízda

Už předtitulková sekvence v blázinci, kam za Michaelem dorazí dva novináři v bláhovém domnění, že ho přimějí promluvit, bere dech. Michael (jemuž není nikdy vidět do pravé tváře, ani v momentě, kdy na sobě nemá masku) nehnutě stojí na ústavním dvorku v řetězech a kolem něj ostatní blázni. Novinář vyndá jeho starou masku a snaží se ho vyprovokovat. Myers se ani nehne, zato ostatní chovanci v ústavu začnou být stále neklidnější a vrcholí to divokou scénou plnou nelidského děsu, jež pocuchá diváckou nervovou soustavu. A na tom se až do konce filmu nic nezmění.

Nový Halloween s radostí kašle na v současnosti tradiční nízký rating, jenž má k pokladnám kin přilákat co nejvíc lidí, a nebojí se být brutální. Michael je vraždící monstrum, jemuž nevadí zabít dítě nebo rozdupnout něčí hlavu. Divák tak může s potěšením zavzpomínat na bláznivě krvavá osmdesátá léta, kdy se s umělou krví nešetřilo. Jeho vražednou cestu podporuje temný a drsný soundtrack v čele s legendární tematickou melodií, již složil sám režisér originálu John Carpenter, a přispívá tak ke znepokojivému a atmosférickému zážitku.

Logiku nechat doma

Chyby se najdou v každém filmu a ani Halloween jich nezůstal prost. Především bolí díry ve scenáristické logice. Když už divák musí počítat s tím, že Michael se bude chovat jako nezničitelný a prakticky nezabitelný terminátor (a podobně se chová i Laurie!), a nějak překousne, že jedenašedesátiletý Myers má po čtyřiceti letech v ústavu tak skvělou fyzičku, když do posilovny rozhodně nechodil, čekají na něj jiné logické přemety. Jelikož se týkají smrti některých z postav, nelze o nich kvůli spoilerování mluvit, ale do očí uhodí snad každého. Je to škoda, protože to si tvůrci při péči o každý detail pohlídat mohli.

Jinak je totiž Halloween vypiplaný. Včetně detailů, jimiž se pyšnily starší díly série. Třeba že postavy při halloweenském večeru v televizi sledují starší strašidelné filmy a fanoušci hrají hru, zda je všechny poznají. Zde se mihnou hned tři - včetně třetího dílu série Halloween s podtitulem Season of the Witch, což je další ze zábavných odkazů, protože právě v tom díle postavy sledovaly první Halloween...

Sólo tří žen

Je tradicí této série, že se s mlčenlivým zlem v podobě Myerse střetává žena, zatímco muži proti němu nikdy nemají šanci. Letos jsou dokonce tři: Laurie, její dcera i vnučka. A Jamie Lee Curtisová, Judy Greerová i Andi Matychaková jsou důstojnými Michaelovými protivnicemi. Je ovšem nesmysl v této souvislosti mluvit o symptomu dnešní feminizované doby, jak se lze také dočíst. Takový byl Halloween vždycky.

Nový hororový opus tak lze směle označit za jeden z nejpovedenějších snímků roku minimálně v rámci svého žánru. Vzdává poctivou old school poctu originálu, dodržuje jeho poetiku, chytře jej rozvíjí, ale zároveň z něj nijak neopisuje nebo ho neposouvá jinam. A jako takový se mimořádně podařil. A pro podzimní návštěvu kina v halloweenském období nemůže být lepší tip.

Halloween