Slavný britský hudebník, producent a skladatel, spolupracovník Davida Bowieho, Johna Calea či Davida Byrnea a otec ambientní hudby Brian Eno uvede svůj projekt v Národní galerii v Praze. Představí ho v rámci jarního Grand Openingu jako další část cyklu Moving Image Departement ve Veletržním paláci. Zahájení instalace by se měl Eno sám zúčastnit, řekl kurátor projektu Adam Budak z Národní galerie v Praze. Zvukovou instalaci The Ship (Loď) budou moci návštěvníci zažít a vnímat od 17. března do 10. září.
Brian Eno ve své tvorbě navazuje na avantgardisty 60. let, kteří používali anonymní hudbu jako zvukovou kulisu doprovázející vystavené objekty nebo akce. S přítelem Robertem Frippem začal tvořit dlouhé skladby, které měly vytvářet neutrální zvukový doprovod pro určitá prostředí. Nejznámější je pravděpodobně Discreet Music z roku 1975 postavená na elektronicky zpomaleném barokním kánonu a určená pro domácí prostředí.
Enovy desky ambientní hudby inspirovaly start řady dalších okrajových žánrů. Produkoval desky i skupině U2, například jejich asi nejznámější album The Joshua Tree.
Cyklus Moving Image Departement (Prostor pro pohyblivý obraz) představuje především videoinstalace. Jeho sedmé vydání se podle pořadatelů vymkne svému označení. "Provokativně a exkluzivně se jeho středobodem nestane pohyblivý obraz, jeho nepřítomnost, vizuální prázdnota či očekávání pohybu. Namísto toho bude fungovat jako samotný generátor pohyblivých obrazů nabízející imaginární obraz - přelud - coby spojení zvuku a světla," uvádí web Národní galerie.
Instalace bude vycházet z jeho loňského 25. sólového alba The Ship (Loď) spojeného s multikanálovou zvukovou instalací. Sám autor ho popisuje jako "hudební román" - rozvolněnou koláž příběhu inspirovanou potopením Titaniku, první světovou válkou či náhodně vytrženými větami z e-mailů a vlastního neúspěšného psaní, to vše zremastrované algoritmickým textovým generátorem.
"Zdá se, že se lidstvo potácí mezi arogancí a paranoiou," napsal Eno, jehož Loď zachycuje tuto úzkost evokovanou zmíněnými dvěma katastrofickými událostmi, které se staly před stoletím.
Coby instalaci tvoří The Ship všepohlcující zvukové prostředí složené z několika starých tlampačů umístěných v potemnělé místnosti. Atmosféra je silná, a přesto intimní, slibuje kurátor. Hlasy zremastrované počítačovým programem získávají tlumenou přízračnost, která v prostoru působí až hypnoticky. Výsledkem by měl být silný kinematografický zážitek ovlivňující chování toho, kdo poslouchá a zároveň se neustále mění z aktivního diváka na účastníka instalace.
