Centrum Bohuslava Martinů v Poličce na Svitavsku vystaví v příštím roce na podzim skladatelovy kresby. Sedm desítek obrázků ještě lidé kompletně neviděli. Centrum k výstavě vydá i knihu. Řekla to poličská muzikoložka Monika Holá.
Kreslením patrně Bohuslav Martinů relaxoval, ve 20. letech se věnoval především lehčím žánrům, ovlivňoval ho jazz, který se dostával do Evropy. Skladatel komponoval skladby z jazzovými prvky. "Byl to pro něj nejspíš způsob oddychu. Měl takové hravé období," řekla Holá.
Martinů obrázky maloval na dopisní papír, když psal přátelům, kreslil i na notové zápisy. Jeden úvodní list pokreslil výjevem fotbalového zápasu, protože se skladba týkala sportu. "Konec skladeb si zdobil ornamenty, kreslil do svého deníku, maloval svoji karikaturu. Měl výraznější nos, sebe kreslil jako takového myšáčka s čumáčkem," řekla Holá.
Bohuslav Martinů nepočítal s tím, že by kresby někdy vystavoval. Kreslil pro radost sobě či přátelům. Jeho bratr František byl naopak akademický malíř, který studoval v Praze. Věnoval se mimo jiné výzdobě kostelů v regionu Poličky. "Jeho bratr František byl v lokálním prostředí uznávaný a ceněný. Kresby Bohuslava Martinů jsou vtipné, nemají uměleckou ambici, ale talentovaný určitě byl," řekla Holá.
Centrum Bohuslava Martinů postupně restauruje skladatelovu pozůstalost. Ročně získá prostřednictvím dotací desítky tisíc korun. Restaurování zahájilo před lety u nejpoškozenějších dokumentů. "Ještě nás hodně čeká. V příštím roce dokončíme restaurování papírových dokumentů, které byly degradovány izolepou, lepítky. Lepidlo papír vyžírá, musí se uměle odstranit, vyčistit," řekla muzikoložka.
Martinů se narodil v Poličce 8. prosince 1890 a zemřel 28. srpna 1959 ve švýcarském Liestalu. V roce 1979 byly jeho pozůstatky převezeny do rodné Poličky, kde byl pohřben vedle své ženy Charlotty. Kromě muzea mohou lidé v Poličce vystoupat do kostelní věže, kde je skladatelova rodná světnička. Pětičlenná rodina tam žila velmi skromně ve výšce 36 metrů.
