Oblastní galerie Liberec uspořádala na počest libereckého rodáka a literáta F. X. Šaldy výstavu děl, ke kterým napsal kritiku. Na výstavě je také časosběrné video ze Šaldova náměstí v Liberci, dopravně jednoho z nejvytíženějších míst ve stotisícovém městě. Návštěvníky má podle kurátorky výstavy Anny Habánové přivést k zamyšlení nad důstojností připomenutí této osobnosti v městě, kde se Šalda před 150 lety narodil.
Šaldovo náměstí v centru města je de facto jen jedna velká křižovatka, přes níž jezdí auta, tramvaje či chodí lidé do šesti různých směrů. "Šaldovo náměstí nikdy náměstím nebylo. Po zbourání původní zástavby vznikla křižovatka a nedomnívám se, že je šťastně pojmenovaná," uvedla Habánová. Časosběrné video vznikalo během celého roku, trvá zhruba deset minut.
Šalda v Liberci žil jen do svých čtyř let, jeho jméno nyní nesou také velké divadlo a nejstarší místní gymnázium. "Myslím si, že to Šaldovo náměstí mu vůbec nesluší. I z časosběrného dokumentu vyplývá, že je to takový smutný příběh města Liberec," dodala Habánová.
Na výstavě jsou ale především díla 12 známých malířů, neboť právě umělecká kritika tvořila důležitou část Šaldovy tvůrčí činnosti. Některé autory, jako byl třeba Miloš Jiránek, Šalda podle kurátorky velmi obdivoval. "Ale čím ho měl raději, tak tím více ho kritizoval," uvedla. Pro výstavu se podařilo Liberci také získat významná díla Jana Zrzavého z ostravské galerie či obrazy Antonína Slavíčka z galerie v Roudnici nad Labem. Liberecká galerie z vlastního depozitáře vybrala díla Maxe Švabinského či Josefa Šímy.
Podle kurátorky Šaldův přínos pro obor je nepopiratelný. "Počátky umělecké kritiky je možné nalézt v roce 1895, kdy se podílel na formulaci Manifestu české moderny. Jeho následné soustavné studium evropského umění mu umožnilo hodnocení a interpretaci formující se moderní české výtvarné tvorby," uvedla. Šalda se narodil v roce 1867 do rodiny poštovního oficiála, na rodném domě v Liberci má pamětní desku. Od roku 1878 žil Šalda v Praze, kde před 80 lety zemřel.
