Hudební skladatel Petr Hapka, který byl loni hospitalizován s podezřením na Alzheimerovu chorobu, je v současné době v péči své rodiny ve svém domě v Okoři u Prahy. A právě tam už tento víkend oslaví své životní jubileum, připadající ovšem na 13. května.
"Člověk musí pokorně přijmout situaci takovou, jaká je. Nemoc teď Petrovi nedovoluje, aby skládal. Přesto pořád tajně doufám, že se ještě něco stane, chci doufat navzdory všemu. Už se přece přihodily větší zázraky," řekl Horáček.
Úspěšného autora mnoha textů Hapkových písní těší, že i během nemoci navštěvují skladatele jak členové početné rodiny, tak i mnozí přátelé: "Zrovna dneska," poznamenal, "se stavila Bára Štěpánová s dorty..."
Horáček si dodnes pamatuje den, kdy přijel poprvé Hapkovi nabídnout své texty. "Bylo to 6. ledna 1984. Já byl v té době neznámý zaměstnanec výrobního podniku Svazu invalidů, zatímco Petr slavný skladatel hudby k tehdy už desítkám filmů a spousty skvělých písní, z nichž první mu nazpíval Karel Gott - v době, kdy Petrovi nebylo ani dvacet let. A přesto ještě téhož večera mě přijal jako spolupracovníka."
Hapkovu úspěšnou spolupráci s Horáčkem odstartovalo album Hany Hegerové Potměšilý host z roku 1987, o rok později vydali další společný projekt, V penzionu svět. Projekt, v němž si k interpretaci svých písní přizvali množství žánrově rozdílných interpretů, si za velké pozornosti posluchačů zopakovali na albech Citová investice (1996), Mohlo by tu být i líp (2001), Strážce plamene (2006) nebo v projektu Kudykam (2009), lyrikálu o 2008 verších uváděném ve Státní opeře Praha. Zatím naposledy přispěl Hapka na Horáčkův Český kalendář z loňského roku.
"Naše spolupráce vždy fungovala bezproblémově. Nebylo to tak, že by měl někdo poslední slovo, nikdy jsem Petrovi nemluvil do muziky a on mi neopravil ani slovo v textu. Já mu prostě přinesl texty a on si vybral ty, které ho oslovily. Někdy to napsal za den, jako například S cizí ženou v cizím pokoji. Jindy ohlásil novou kompozici třeba až po roce. A některé nezhudebnil ani za pětadvacet let, takže na ně pořád zvědavě čekám," podotkl Horáček s úsměvem a dodal, že při psaní písní s Petrem Hapkou vlastně nikdy neseděli u jednoho stolu.
Společně však na své projekty, které od dob Penzionu svět už nikdy nesloužily jedinému zpěvákovi nebo zpěvačce, vybírali interprety. Hapku například napadlo přizvat Daniela Landu nebo Lucii Bílou. "On spíše hledal mezi slavnějšími lidmi, mě více vzrušovalo nacházet talenty mezi těmi málo známými," uvedl Horáček. "Ale vysvětlovat jsme si nikdy nic nemuseli. Jakmile si lidé musí něco vysvětlovat, už to nefunguje - ani v lásce, ani v umění. Ani při jeho narozeninách mu nic vysvětlovat nebudu. Budu tam prostě spolu s ostatními a nám i Petrovi bude jasné, že ho máme rádi a přejeme mu všechno nejlepší. A ostatní je v rukou Božích", dodal.
