První milion vydělala v šestadvaceti, pak založila úspěšnou firmu a radila ministru financí. V květnu ve svém domě přivede na svět třetí dítě. Část rodiny ale úspěšnou ekonomku kvůli domácím porodům zavrhla.
Máte dva měsíce před porodem, obě starší děti jste rodila doma. Třetí budete taky?
Buď doma, a když to nebude kvůli obstrukcím státu vůči porodním asistentkám možné, tak v zahraničí.
Proč jste se rozhodla pro domácí porod?
Jsem zvyklá o sobě rozhodovat sama a nejsem zvědavá na to, aby na mě nějaký doktor řval, jak a kdy mám tlačit. Porod je hodně o psychice a z kombinace mé povahy a přístupu v nemocnici by nemohla vzniknout dobrá atmosféra.
Vše proběhlo bez komplikací?
Úplně. Přišla porodní asistentka, já jsem porodila, byla šťastná, Barborka byla veselá, všichni jsme byli vysmátí. Kromě mých rodičů, ty omývali. Moje babička dokonce měla úplné zatmění, prodělala akutní stresovou reakci, zkolabovala a musela ji odvézt sanitka.
Vaše babička už nepatří do generace žen, které běžně rodily doma?
Ne, je strašně mladá. Když jsem se narodila, bylo jí šestatřicet let. Celý život dělala ve zdravotnictví, takže když zjistila, že se moje dítě narodilo doma, tak si uplivla: Fuj, jako ve chlívě. A pak ji odvezli. Druhý den si nic nepamatovala a ptala se, jestli už jsem porodila.
Jak jste porod prožívala?
Hodně. Děly se se mnou zvláštní věci. Ani mraky nastudované literatury mě nemohly připravit na to, co se se mnou dělo při porodu mentálně. To mnou hluboce otřáslo, tak silný to byl zážitek. Velice pozitivní. Takže jsem začala zjišťovat ještě víc, stal se z toho takový můj koníček, a dnes, po těch šesti letech, už jsem mnohem dál.
V jakém smyslu?
Tehdy jsem měla za to, že porod je záležitostí jen těch několika hodin, během nichž probíhá. Dnes se na to dívám mnohem fatálněji. Současný vyspělý svět zapomněl na fyziologickou podstatu porodu. Zvířata jsou naprogramovaná tak, že porod probíhá někde v klidu, pryč od stáda. A jakmile je klid narušen, porod se zastavuje. Během porodu se vypíná část mozku a funguje jen podvěsek mozkový, který vylučuje neuvěřitelné množství hormonů, z nichž jeden je oxytocin, který má na svědomí veškeré pocity lásky a altruismu, takový hormon štěstí, který zároveň způsobuje stahy dělohy. Vylučuje se ale jen tehdy, když je rodička naprosto nerušená. Sama jsem to zažila.
Dnes se přece i v porodnicích klade důraz na bezprostřední kontakt dítěte s matkou.
Ale ten absolutní klid tam není možné navodit. I proto se v porodnicích automaticky píchá syntetický oxytocin, který ovšem blokuje uvolňování přirozeného hormonu. Umělý hormon sice ovlivňuje stahy, ale ne mentální stránku, takže dítě nedostane správné dávky přirozeného hormonu a narodí se do světa, který vnímá negativně. Jsem hluboce přesvědčená, že první okamžiky po narození jsou určující pro celý další život člověka a jeho charakter.
Česká společnost není domácím porodům příliš nakloněna. Musíte svůj postoj často obhajovat?
Ano, někteří to na mě zkoušejí, ale já se nehodlám před nikým ospravedlňovat. To je moje věc. Taky nikoho nepřesvědčuju, aby nerodil v porodnici. Polovina mé rodiny to vzala a podporuje mě, druhá polovina se zděsila a zavrhla mě.
Zavrhla?
Nebaví se se mnou doteď. Byl to pro ně příliš silný zážitek. Nebyli schopni ho akceptovat ani si vyslechnout mé důvody. Navíc jsem po přirozeném porodu byla na miminko tak naprogramovaná, že když se na něj přišla podívat moje maminka, nebyla jsem schopna dát ho z náručí, neměla jsem potřebu si odpočinout a trochu se vyspat. Bohužel, máma to brala jako útok proti ní, protože ona tuto přirozenou fyziologickou reakci nezažila. Mne jí hned sebrali.
Jak na vaše rozhodnutí rodit doma reagoval manžel?
Stál při mně. Chápe, že porod je více záležitostí hlavy než těla. Řekl, že jestli si myslím, že to pro mě i pro dítě bude lepší, tak tomu věří.
Pomáhal vám přivést děti na svět?
Byl v místnosti se mnou, ale při druhém porodu, kdy jsem už byla zkušenější a dokázala jsem se přirozeně propadnout do toho tranzu, jsem ho odháněla. Nechtěla jsem, aby na mě mluvil. I porodní asistentku, od které jsem si nechala při prvním porodu poradit, jsem odháněla, ať mi do toho nemluví.
