Rada pro reklamu tento týden zamítla stížnosti na kampaň značky Vodňanské kuře, kde vystupuje Andrej Babiš. Tématem "skryté reklamy" se zabývala také advokátka Karla Chlumská ve svém sloupku v posledním MarketingSalesMedia.
Přiznejte se k reklamě, neboť tak žádá zákon. Zatímco bdělý spotřebitel zjišťuje, jak častá je dnes skrytá reklama, ten nepozorný na jejím základě pořídí věc, kterou by jinak nekoupil. Nebo - volí hnutí, které by jinak nevolil?
Andrej Babiš se před volbami začal prezentovat v televizi v rámci komerční reklamy na Vodňanské kuře, pročež se spekuluje o možném porušení zákona. I když lze diskutovat, zda se nejedná o obcházení zákazu politické reklamy, rozhodně se ve smyslu práva nejedná o skrytou reklamu. Zákon o regulaci reklamy (č 40/1995 Sb.) ji totiž definuje jako "reklamu, u níž je obtížné rozlišit, že se jedná o reklamu, zejména proto, že není jako reklama označena" - určující je tedy přiznání se k reklamnímu záměru - zařazením sdělení do reklamního bloku, označením jako "komerční sdělení" apod.
Co do podstaty obdobně definuje skrytou reklamu i zákon o rozhlasovém a televizním vysílání (č. 231/2001 Sb.) a zákon o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb.). Všechny předpisy žádají přiznat propagační záměr. Na druhou stranu nelze jako skrytou reklamu stíhat každé sdělení, kde je zmíněn nějaký produkt. Novináři a odborníci by pak nikdy nemohli vyjádřit svůj názor, který, je-li skutečně nezávislý, spotřebiteli slouží k učinění vlastního rozhodnutí, stejně jako mu má sloužit zákaz skryté reklamy.
K rozlišení skryté reklamy od nezávislé informace bude vždy určující motivace uveřejnění a šíření daného sdělení. Pokuty za porušení zákazu skryté reklamy mohou činit 2 až 5 milionů Kč, podle jednotlivých zákonů a konkrétních okolností případu. Postihnout mohou nejen zadavatele a šiřitele, ale i zpracovatele reklamy. Jestliže tedy politik šíří reklamu svého podniku před volbami, zákon nutně porušit nemusí.
