Přesnou příčinu náhlé smrti pětačtyřicetiletého zpěváka Petra Muka zatím policie neoznámila. Už samotný fakt, že zemřel v poměrně mladém věku, ale vyvolává spekulace, zda jeho úmrtí nesouvisí s dlouhodobou maniodepresivní psychózou, která zpěváka dohnala v roce 2006 až k pokusu o sebevraždu. O svých depresích střídaných s euforiemi Muk neváhal veřejně mluvit.
"Každý den je nanic," popisoval dny, kdy jej nemoc tlačila ke dnu. Onemocnění, které ztěžovalo život například herci Miloši Kopeckému, se u Muka poprvé projevilo prý v devatenácti. Na první léčení nastoupil zpěvák na radu svého okolí až o deset let později, v roce 1994. Psychofarmaka, která udržovala jeho stav, měl Muk dle svých slov brát až do konce života. S nemocí bojoval i elektrošoky.
"Je to takový reset, vyčištění mozku (...) Vedlejší účinky? Minimální. Jen máte trochu problém s krátkodobou pamětí. Ale to se dá všechno obnovit. Já třeba zapomněl kousky svých písniček," vzpomínal Muk před časem v Magazínu MF Dnes na léčbu elektrošoky.
ČTĚTE TAKÉ: Náhle zemřel Petr Muk. Zpěvák Oceánu a Shalomu
"Depresi můžu přirovnat k tomu, jako by někdo kalil týden a pak přestal a měl abstinenční příznaky s úzkostmi a výčitkami. A tenhle stav u deprese trvá třeba tři měsíce. Nikdo si nedokáže představit, jaké to je. Každý den je stejně nanic. Ráno si dám kafe a cigaretu, měl bych něco vyřídit, ale místo toho neberu telefony, vypínám zvonění a řeším opravdu jen ty nejnutnější věci. Stává se, že se probouzím ve tři ráno, zpocený a plný děsu. A to beru léky,“ řekl před třemi lety v rozhovoru pro internetový server Revue.
V manické fázi byl zpěvák dle svých slov naopak zahlcen energií. "Vyřídil bych věci na dva roky dopředu. V té obrovské kreativní fázi zvládnu uměleckou i úřednickou část mého života, ale je potřeba to brzdit," vyprávěl Muk. "Výhodu to mělo jen v tom, že když jsem byl dole, psal jsem melancholické písně, a když jsem byl nahoře, psal jsem písně veselé,“ svěřil se v roce 2007 deníku Blesk.
Nejúčinnější jsou elektrošoky
A pokus o sebevraždu před čtyřmi roky? "Mám deprese pravidelně na jaře a na podzim. Bylo toho na mě moc. Nevěděl jsem, jak dál, nic nemělo smysl. Nic. Bylo to tak strašné, že smrt byla tou jedinou cestou ven. Ale bylo to také poprvé a naposledy," vzpomínal Muk na tragické chvíle roku 2006. A optimističtěji tvrdíval: "Já jsem nejlepší příklad toho, že se s depresemi dá žít. Třeba v roce 2000 jsem odehrál několik turné, a přitom jsem měl období depresí. I v muzikálu Johanka z Arku jsem vystupoval každý den v době, kdy jsem měl deprese."
Maniodepresivní psychóza, v odborných kruzích známá spíše pod jménem bipolární afektivní porucha (BAP), je závažný duševní stav. Doprovázejí ho silné změny nálad a psychických funkcí s charakteristickým střídáním manických a depresivních epizod. V obdobích mánie bývá pacient podnikavý a veselý, může však cítit i podrážděnost. V obdobích deprese má naopak pokleslou náladu s pocity beznaděje a vyčerpání. Obě fáze doprovází zvýšené riziko sebevraždy.
Maniodepresivní psychóza se léčí antidepresivy, antipsychotiky, nebo thymoprofylaktiky. Do poslední kategorie patří například lithium, jež bral Petr Muk. Přestože pomáhá i podpůrná psychoterapie, nejúčinnější je údajně stále elektrokonvulzivní terapie (léčba elektrošoky), která se provádí v narkóze.
ČTĚTE TAKÉ: Petr Muk slavil narozeniny s ponožkami a flétnou
Foto: archiv, ČTK, Lucie Pařízková
