Snahy institucionálně vymezit, nadekretovat a do praxe uvést tzv. férový tendr agentur jsou dojemně podobné jiným věčným projektům: mír na Blízkém východě, vymizení hovínek z ulic a konec omamných substancí.
Nechápejte mě špatně: ne že by vize nebyly uskutečnitelné, ale to by se muselo změnit smýšlení a konání všech zainteresovaných. Zatímco komise zasedají, osobnosti váží slova a týmy sepisují best practices, tendr byl a bude bazarem. Na uzavření obchodu musejí mít zájem dva. A ty zájmy jsou proklatě různorodé.
Z pohledu agentur: ano, někteří klienti se snaží vysát nápady a nic nezaplatit. Tak proč do takových tendrů chodit? U Joviše, nalétnu-li jednou, proč se někdy vracet? Ano, někteří klienti dělají tendry naoko, a už mají vybráno. Já jednou prezentoval, když už se v truhlárnách vyráběly jednoúčelové nástavby na billboardy. Holt jsme naletěli. Ano, jsou přehlídkáři, kteří si pozvou tunu agentur. Ale pokud jste to věděli, proč jste tam chodili? A pokud ne, proč jste se nezeptali? A když vám řekli, že vám nic neřeknou? Platí bod jedna!
Jenže i tak je spousta klientů, co si nechtějí jen vybrat nějakou agenturu. Třeba vědí, oč jim jde. Nevíte, dokud si s nimi nepromluvíte.
A teď z pohledu zadavatele: ano, přijdou doporučovači a ti budou chtít, abyste si pozvali tři největší agentury. Tedy tři největší, co nedělají pro konkurenci. Ale jak si budete jisti, že tyhle tři molochy jsou právě pro vás nejlepší? Číslo dvacet by vám možná věnovalo víc času i úsilí. Ano, od agentur většinou uvidíte přebory v podlézání latěk na zem spadlých. Slevu z nuly slíbí, a kick back k tomu. Ale když už na podlaze začínají, kam myslíte, že se dostanou během společné práce?
Jenže i tak je spousta agentur, které přes normovaný tendr ani nemáte šanci poznat. Prostě se do standardu nevejdou.
Tendr je jako bazar.
Šejdíři si najdou šejdíře, dutozvoni dutohlavy.
Kdo hledá skutečnou pomoc, většinou ji najde.
Jen to nemusí být ve formátu 3 + 1.
Autor: Vilém Rubeš
