Kritici mu vyčítají zánik rádia Wave a přílišnou loajalitu vůči Radě ČRo. Richard Medek se ve středu stal novým generálním ředitelem Českého rozhlasu, pod který spadá jednadvacet stanic. V rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ zdůrazňuje, že rozhlasu končí období extenzivního rozrůstání a začíná čas úspor.
Peter Duhan i vy jste začali své kandidátské projevy před Radou ČRo ubezpečením, že budete v případě vítězství s radou úzce spolupracovat. Proč?
Nejprve bych rád i tímto způsobem chtěl poděkovat členům Rady ČRo za mé zvolení. Vážím si jejich důvěry. K vaší otázce: Rada ČRo je regulatorní a dozorčí orgán Českého rozhlasu. A s jako takovým s ním nelze nekomunikovat. Naopak, komunikaci s radou a s jejími členy považuji za klíčovou záležitost. Mimochodem špatná a žalostně nízká míra komunikace byla i jedna z příčin problémů, které s radou měl můj předchůdce.
ČTĚTE TAKÉ: Ředitelem Českého rozhlasu je Richard Medek
Konzultovali jste s Peterem Duhanem svoje projekty? Byly si - alespoň v tom stručném představení, které mohli návštěvníci zasedání slyšet - dost podobné. V čem se vlastně vaše představy o fungování ČRo v následujících šesti letech liší?
S Peterem Duhanem spolupracuji už řadu let. Oba jsme již několik let členy vedení Českého rozhlasu. Účastnili jsme se řady společných schůzí, porad, jednání, projektů apod. Oba prostředí rozhlasu velmi dobře známe, myslím, že je pak zcela logické, pokud se u takových lidí jisté podobnosti v projektu najdou. A k druhé části otázky: já projekt Petera Duhana nečetl, takže těžko mohou komentovat odlišnosti.
Novinkou, která z vašich úst zazněla, je plán zvýšit koncesionářské poplatky o tři koruny - v jakém časovém horizontu o tom uvažujete?
Vím, že je asi nereálné v dnešní ekonomické krizi a vůbec v dnešní době poplatky zvyšovat. Já jsem předestřel úvahu týkající se horizontu celého mého funkčního období. Český rozhas po letech extenzivního růstu- a dle mého názoru to nebylo vždy zcela efektivní a ku prospěchu věci - čeká spíše nepříznivý finanční vývoj. A tomu musíme čelit. Cest je více, my určitě v tuto chvíli půjdeme cestou hledání úspor, protože mám za to, že je kde šetřit, a cestou racionalizace některých vnitřních mechanismů. To obojí jistě přinese úspory. Ale Český rozhlas bude jistě existovat i po skončení mého funkčního období a podaří-li se na konci těchto mých šesti let ve funkci navýšit rozhlasové poplatky, budu mít dobrý pocit, že jsem něco udělal pro mého nástupce.
ČTĚTE TAKÉ: Dnes se rozhodne, kdo bude řídit Český rozhlas
Ředitelem ČRo bude Medek, Duhan, nebo Mejstřík
Hovořil jste o personálním a finančním auditu. Můžete konkrétně říct, o kolik procent byste snížil počet zaměstnanců?
Ke 30. září 2009 pracuje v Českém rozhlase 1495 zaměstnanců, z toho 1021 jich pracuje na pražských pracovištích a 474 pak na našich regionálních stanicích v jednotlivých krajích. Ve svém kandidátském projevu hovořím o 10 % v průběhu příštích šesti let.
Stejně jako ředitel ČT slibujete, že budou padat hlavy i v top managementu. Kolik má ČRo ředitelů - a o kolik chcete toto číslo zredukovat?
V tomto ohledu je nutné rozlišovat mezi řediteli stanic, tady jejich počet víceméně odpovídá počtu stanic Českého rozhlasu, a řediteli úsekovými a odborovými. Těch je v současné chvíli, vyjmu-li generálního ředitele, šest. Tady problém nevidím, otázkou je spíše fakt zdvojených funkcí, kdy víceméně každá ze stanic má jak svého ředitele, tak i svého šéfredaktora. Tady si myslím vede cesta k určitému zjednodušení a racionalizaci. Přesná čísla po mně prosím ale v tuto chvíli a v této věci nechtějte. Snížení počtu ředitelů zcela přirozeně vyplyne i ze zamýšlené změny organizační struktury. 
Je nějaký projekt, který kvůli krizi musíte zrušit, nebo pozastavit?
Jsme teprve ve fázi prvního kola vyjednávání o rozpočtu na rok 2010, bylo by tak velmi předčasné na tuto otázku odpovídat.
Opakovaně mluvíte o zpravodajsko-publicistické stanici mluveného slova bez hudby.
O tomto projektu hovořím již delší dobu a vždy to byl, už když jsem zastával pozici programového ředitele, jeden z mých hlavních záměrů. Jsem přesvědčen, že v České republice poptávka po takové stanici, tedy 24 hodin vysílající stanici mluveného slova, existuje a že by taková stanice neměla v nabídce Českého rozhlasu - už z pozice jeho veřejnoprávního poslání - chybět. Utvrzují mě v tomto ohledu zejména zahraniční zkušenosti. Vznik takové stanice ale nechci uspěchat. Je nejprve nutné vše připravit zejména z hlediska legislativně-právního a technického. Obsah pak jsme schopni vystavět v relativně krátkém horizontu právě proto, že jsme vždy mluvili o jakémsi kompilátu našich stávajících stanic, které se věnují jak zpravodajství a publicistice, tak i mluvenému slovu.
Jste autor hojně citované věty, že posluchači rádia Wave nejsou budoucností tohoto národa. Šance, že se Wave v následujících šesti letech vrátí do analogu, je tedy minimální?
Za větu, kterou uvádíte, jsem se již omluvil. Za svým názorem, že za problémy kolem Rádia Wave stojí samotná špatná příprava rozjezdu stanice, a to jak po stránce programové, tak i legislativní, si ale stojím i dnes. Jsem příznivcem stanice pro mladé a vím, že by taková stanice měla být součástí rodiny stanic Českého rozhlasu. Ale i její existence - stejně jako ostatních stanic - musí stát na pevných a z hlediska legislativního a právního nenapadnutelných základech.
ČTĚTE TAKÉ: Rada ČRo dnes zúží výběr kandidátů na ředitele
Ředitelem Českého rozhlasu chce být dvacet lidí
Rada ČRo v minulosti brzdila multimediální projekty. Pakliže chce být ČRo moderní institucí 21. století, neměla by je spíš prosazovat a rozvíjet?
Ze zákona je Český rozhlas zřízen zvláště za účelem šíření rozhlasového vysílání. Tady si musíme jednoznačně uvědomit, co je hlavním posláním rozhlasu. V kontextu 21. století a v souladu se stávajícími trendy i v rámci Evropské vysílací unie, které jsme spolu s dalšími veřejnoprávními evropskými médii členem, jsou multimediální projekty určitě významným doplňkovým prvkem programu, zvláště pak z hlediska jejich marketingového a PR potenciálu. Jejich význam vnímám velmi silně, ale podtrhuji slovní spojení „doplňkový prvek programu". 
Naopak deklarujete podporu zpravodajství - kromě toho, že jste slíbil, že chcete v čele Radiožurnálu nadále Hanu Hikelovou - budete redakci nějak rozšiřovat?
Zpravodajství je zásadním prvkem a významným stavebním pilířem programu celého Českého rozhlasu. Určitě je jeho kvalita a profesionalita jednou z mých hlavních priorit. Druhá část Vaší otázky by ale měla směřovat spíše na programového ředitele, či ředitelku zpravodajských stanic.
ČRo má v současnosti 21 stanic - není to podle vás mnoho? Mají své opodstatnění?
Určitě to je velké číslo. Mám za to, že se rozhlas v posledních letech rozrůstal příliš extenzivně a že to v mnoha oblastech nebylo příliš efektivní. Jsme malá země s velmi silně fragmentovaným a silně konkurenčním rozhlasových trhem. Když někde v zahraniční vyslovím, že ČRo má 21 stanic, jsou všichni - tedy alespoň zástupci podobně velkých zemí - překvapeni. I z mého pohledu je stávající počet stanic příliš velký. Na druhou stranu nám existenci celoplošných a regionálních stanic ukládá přímo zákon. Určitě ale nyní stojíme i s programovým ředitelem před úkolem zjednodušení celého systému a určité redefinice stanic tak, aby byly vyloučeny zbytečné duplicity. 
Rekonstrukce ČRo stále není dokončená, jak jste včera uvedl, je to vaše priorita. Kdy bude kompletně hotová a jaká bude finální částka?
To vám v tuto chvíli bohužel nedokáži říct. Probíhají velmi těžká jednání se zhotovitelem a my děláme všechno pro to, aby se stavba příliš neprodražila a aby byla dokončena co nejdříve. To, co nám teď velmi komplikuje práci, je řada zásadních omylů a chyb, které se staly hned na začátku celého tohoto projektu.
V čem vidíte největšího strašáka vašeho volebního období? Na co se netěšíte?
Tady je odpověď nasnadě. Je to rekonstrukce historické budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě. Dlouho neřešené problémy s ní spojené a její celkový stav, ve kterém ji zanechal můj předchůdce, jsou pro mě skutečným strašákem, mám-li použít vaše slova. Udělám se svým týmem maximum, aby se celý tento problém podařilo dořešit, ale věřte, že je to úkol velmi nesnadný.
Foto: Tomáš Nosil, Robert Zlatohlávek, Karel Šanda
