Americká tisková agentura Associated Press (AP) ve 30. letech oficiálně spolupracovala s nacistickým režimem. Tvrdí to německá historička Harriet Scharnbergová. Agentura podle ní mimo jiné zásobovala americký tisk materiály, které osobně vypracovalo a vybralo německé ministerstvo propagandy. Scharnbergová k tomuto závěru dospěla na základě studia archivních dokumentů, napsal britský list The Guardian. AP tvrdí, že dokument popisuje aktivity jednotlivců, informace obsažené v článku agentura odmítá.
The Guardian tvrdí, že AP byla jedinou západní agenturou v hitlerovském Německu a že její pobočka fungovala až do roku 1941, kdy Spojené státy vstoupily do války. Ostatní velké agentury z té doby, jako je Keystone a Wide World Photos, musely své kanceláře zavřít. Scharnbergová v odborném časopise Zeithistorische Forschungen píše, že AP si své postavení udržela díky vzájemně výhodné spolupráci s nacistickým režimem.
Agentura se podle historičky podřídila tiskovému zákonu a zavázala se, že nebude publikovat žádné materiály, které by oslabily Německo doma i v zahraničí. Na základě tohoto zákona musela podle Scharnbergové AP najmout reportéry, kteří zároveň pracovali pro propagandistickou divizi nacistické strany. Jedním za čtyř najatých fotografů byl Franz Roth z propagandistické divize SS, jejíž fotografy podle The Guardian osobně vybíral Adolf Hitler. AP podle deníku Rothovy fotografie ze svého webu po zveřejnění článku Scharnbergové stáhla.
Agentura podle historičky rovněž umožnila nacistickému režimu, aby pro svou antisemitskou literaturu využíval její fotoarchiv.
AP v reakci na článek v prohlášení uvedla, že dokument "popisuje jednotlivce a jejich aktivity před a během války, které nebyly AP známy". V současné době prý AP prochází dokumenty ve svém archivu i jinde, aby "toto období lépe pochopila". Mluvčí agentury pak listu The Guardian řekl, že AP informace z článku odmítá. Agentura prý "čelila intenzivnímu tlaku nacistického režimu" a "vedení AP tomuto tlaku odolávalo a pracovalo na získávání přesných, klíčových a objektivních informací v temné a nebezpečné době".
Scharnbergová, která působí na Univerzitě Martina Luthera v Halle, uvádí, že spolupráce agentury AP s režimem umožnila nacistům "vykreslit vyhlazovací válku jako konvenční". Jako příklad Scharnbergová uvádí červen 1941, kdy nacistické jednotky vtrhly do Lvova.
Když okupační síly objevily těla obětí hromadných vražd páchaných Sověty, přistoupili Němci k odvetným židovským pogromům. Na Hitlerův osobní příkaz pak obdržel americký tisk prostřednictvím agentury AP Rothovy snímky mrtvol ve lvovských věznicích. "Místo aby tiskl fotografie mnoho dní trvajících pogromů s tisíci židovských obětí, dostával americký tisk jen snímky obětí sovětské policie a 'brutálních' zločinců z řad Rudé armády," řekla deníku Scharnbergová.
Tyto snímky podle ní "sehrály svou úlohu při skrývání skutečného charakteru války vedené Německem" a sloužily německým zájmům a německému výkladu konfliktu.
Podle The Guardian to není poprvé, co se údajná spolupráce agentury AP s totalitním režimem dostala do centra pozornosti. V lednu 2012 byla AP první západní agenturou, která otevřela pobočku v Severní Koreji, a od té doby se několikrát objevily pochybnosti ohledně její neutrality, uvádí deník.
