Seznámit se zábavnou a netradiční formou s dějinami 20. století umožní příběhy Paměti národa, které si bude moci veřejnost od 25. února stáhnout do "chytrých" telefonů. Aplikace navíc určí aktuální polohu uživatele a ukáže na mapě "místa paměti" v jeho okolí.
Občanské sdružení Post Bellum spouští interaktivní aplikaci nazvanou Paměť národa, která bude provázet po místech spojených s událostmi a zajímavými osudy minulého století. Na mapě Paměti národa se zatím nacházejí přes čtyři stovky článků a příběhů, 316 míst paměti a téměř dvacítka doporučených tras. Informace jsou dostupné i na webových stránkách.
Příběhy jsou zaznamenány podle ředitele sdružení Post Bellum Mikuláše Kroupy jinak, než mnohdy dokládají pramenné zdroje. "Jednotlivec prožíval událost velmi osobně a to je, myslím, nenahraditelný zdroj poznání pro nás pro všechny."
Program určí polohu uživatele a ukáže na mapě takzvaná místa paměti, jež se nacházejí v jeho okolí. Vyprávějí o nich lidé, které s místem spojuje osobní zkušenost, uvedla za Post Bellum Lucie Šplíchalová.
Kromě toho jsou k dispozici také trasy, které si uživatel může sám upravovat, nebo podle předpřipravených přímo putovat. "Jsou to takové trasy, které jsme prošli s některými pamětníky a skutečně objevili přesně konkrétní stezky, kudy například agent chodec převáděl uprchlíky na Západ," uvedl Kroupa.
Tak se lidé mohou podle Kroupy vypravit kupříkladu po stopách komunistického odbojáře Františka Zahrádky kolem šumavského kopce Poledník k hraničnímu patníku číslo 16, kde se odehrála známá přestřelka. Aplikace nabídne fotografie i krátké zvukové záznamy ze Zahrádkova vyprávění.
V přípravné fázi se základní verze této aplikace stala podle Kroupy jednou z nejvíce stahovaných mezi uživateli "chytrých" telefonů a tabletů. Příběhy 20. století vysílalo sedm let mimo jiné Rádio Česko; od března budou pokračovat na nové rozhlasové stanici Český rozhlas Plus.
Vzpomínky obyčejných lidí na historické události natáčejí dokumentaristé z Post Bellum od roku 2001. Příběhy si zájemci mohou přečíst i v textové podobě nebo prohlédnout historické i současné fotografie či si naplánovat po "místech paměti" třeba nedělní výlet.
Neziskové občanské sdružení Post Bellum zaznamenává svědectví například válečných veteránů, bývalých vězňů koncentračních táborů a politických vězňů, disidentů, ale i komunistů nebo agentů StB. Pracovníci sdružení oslovují i "obyčejné" lidi, kteří se stali svědky významných událostí 20. století.
