Veselé barvy, atraktivní zábavné prvky, ekologický materiál - to jsou plusy moderních dětských hřišť, které masově vznikají na místech starých pískovišť. Ze dřeva vyráběné prolézačky a "opičí dráhy" z propletených lan děti lákají, odborníci ale varují, že stačí pár let a mohou se stát nebezpečnými."Je dobře, že se na nových hřištích využívá dřevo, je to hezké, je to ekologické. Ale jak to bude vypadat za deset let? Dřevo shnije, lana se rozpadnou," nevidí budoucnost dětských hřišť nijak optimisticky architektka Zuzana Kočišová. Dřevěné prolézačky jsou podle ní lepší než kovové, které si pamatuje z vlastního dětství, přírodní materiál je ale mnohem náročnější na údržbu. "Už výstavba moderního hřiště je drahá, natožpak jeho pravidelná údržba," řekla odbornice, která sama má dvě děti v "prolézačkovém" věku.
Kvalitnímu dřevěnému materiálu naopak věří architektka Alena Charvátová. "Dnes je všechno bytelné, na mnohé atrakce můžu vlézt sama," řekla. Také podle architektky Zdeny Kočkové je dřevo na dětské atrakce pečlivě vybíráno. "Je dobře opracované, nehrozí, že by se o něj děti poranily, ani třísku si nezadřou," uvedla. Podle Kočkové je možné na příkladu rakouských hřišť, kde používají dřevěné prolézačky déle než v Česku, ukázat, že i přírodní materiál může odolávat větru a dešti řadu let. "Když se hned na začátku použije speciální odolná barva, měla by být údržba snazší," míní.
Nebezpečná zeměkoule
Celkově mají současná dětská hřiště mnohem lepší úroveň než socialistické plácky, shodly se odbornice. "Když si vzpomenu na kovovou zeměkouli, symbol našich dětských hřišť, mám husí kůži. Říká se, že neexistovalo nic nebezpečnějšího," uvedla Kočišová. Naopak moderní atrakce jsou dostatečně zabezpečené, mnohé mají pod sebou měkký gumový povrch, takže i v případě pádu je riziko zranění menší. Houpačky na pružinách jsou podle odbornic bezpečnější než klasické překlápěcí. Na co architekti při navrhování hřišť často zapomínají, je oplocení. "Neoplocené hřiště ztrácí 50 procent půvabu," tvrdí Kočišová. Ideální je, když je na velkém hřišti zvlášť oplocený koutek pro nejmenší děti.
Pro matky s několika různě starými dětmi je také důležité, aby byly na hřišti atrakce různé náročnosti. "Stará hřiště se zeměkoulí byla zajímavá tak pro děti od osmi let. Mrňavé děti měly pískoviště a dost. Dnes se používají různé kombinované prvky, pérová houpadla, hrady se zábradlím, na které může i odvážnější batole," uvedla Kočková.
Velký problém s hřišti mají současní developeři. Při výstavbě nových čtvrtí nebo satelitních městeček potřebují každý metr čtvereční na zástavbu; na oddechovou zónu a hřiště většinou nezbude. Oslovené architektky ale tvrdí, že do budoucna je takový stav neudržitelný.
Foto: http://www.creative-woodworking.com/, www.ncsbarns.com
