Radostná zpráva – bude nás o jednoho víc – snadno přidělá nastávajícím rodičům vrásky na čele i bez hledání nového domova. Štěstí, že mají k dispozici prostorný příbytek nebo hodné rodiče, kteří ochotně vymění větší byt za menší, potká však jen málokterý mladý pár. V miniaturním obydlí, které jim neříkalo pane, bydleli v Praze před nedávnem také manželé Monika a Radek Mejstříkovi.
Otázku bydlení vyřešili po svém. Dnes si díky včasnému rozhodnutí spolu s ročním miminkem užívají komfort ekologického domu 6 + 1, jenž loni vyrostl na okraji Kozolup ve Vysokém Újezdě. Bydlení pro děti jako stvořené pro ně „jednou čarou“ nakreslil pražský architekt Tomáš Klanc s kolegyní Petrou Veselou.
Nový domov Mejstříkových nenechá nikoho na pochybách, že byl navržen s láskou. Asi nejvíc je to cítit uvnitř domu. Na přání majitelů se zde nalézá velkorysý společenský 
prostor, který je otevřen přes dvě patra a ústí v galerii s pokojem pro hosta a čítárnou. Ta slouží také jako televizní místnost. Majitelé totiž nechtěli, aby je zapnutá televize rušila. Se soukromím si jinak příliš starosti nedělali. Důkazem jsou velké prosklené plochy, které interiér náležitě prosvětlují a zároveň nabízejí také půvabné výhledy do krajiny.
Hlavní společenská zóna domu v Kozolupech zahrnuje kuchyň s oknem, které je vylepšeno o výsuvný pult, jídelnu a obývací pokoj. Protože je rodina zvyklá trávit hodně času společně, rozhodla se své království pojmout netradičně. V obývacím pokoji například Mejstříkovi nechali vyhloubit otvor pro matrace. Nesedí tak na pohovce, ale pěkně na zemi. Praktické je to zvláště z hlediska dětí – nebudou se v budoucnu muset bát, že odněkud spadnou, a pokud ano, tak jedině do měkkého.
Ohled na děti našel své uplatnění i jinde. Zatím co rodiče musejí na galerii vystoupat po hlavním schodišti, které našlo své místo na okraji obytného prostoru, jejich ratolesti sem budou moci nepozorovaně vyšplhat po „tajném“ žebříku ze svého pokoje.
Důraz na pospolitost rodiny je patrná v celém domě. Kromě ložnic, sklepa a hygienického zázemí totiž jednotlivé části domu nedělí příčky do samostatných místností. Přesto se v něm snadno orientujete. Každá činnost má své místo.
Část domu rovnoběžná s terénním zlomem je zděná a částečně podsklepená, v patrech je situována klidová zóna s ložnicemi. Naopak fasádu kolmou k silnici tvoří trámová dřevostavba. Své místo zde našly již zmiňované obytné prostory. Galerie v podkroví a obytný prostor jsou vykonzolované na patkách a sloupech. Podílejí se tak na výrazné siluetě domu, kterou podtrhují přetažené štíty.
Ke stavbě domova si mladí manželé vyhlédli takřka ideální místo – mírný svah louky, z níž se nabízí krásný výhled na krajinu Českého krasu. Ačkoli obec Kozolupy leží jen pár kilometrů od české metropole, masová výstavba ji zatím nepoznamenala.
Dřevěná skořápka
Snem Mejstříkových bylo bydlet v ekologickém domě, kterému nebude chybět velký otevřený společenský prostor. Se takovým požadavkem se proto obrátili i na ateliér Klanc. „Od počátku chtěli bydlet s ohledem na přírodu, ale dřevostavbou si nebyli úplně jistí. Rozhodli se pro ni až později v průběhu konzultací,“ popisuje váhání investorů Tomáš Klanc. Dům je nakonec kombinací dřevostavby a zděného domu.
„Je to výhodnější. Dřevěný dům není úplně stabilní, protože stojí na nožičkách, a zděná část ho pomohla ukotvit. Další plus spočívá v zateplení. Cihly sice nemají nejlepší tepelně izolační vlastnosti, ale zato dobře teplo akumulují. Uplatnění našly především ve vnitřku domu, dřevo tvoří jakousi vnější skořápku,“ upřesňuje autor návrhu. Zděné části domu opatřil omítkou, dřevostavbu obložil palubkami ze smrkového dřeva a šedými cembonitovými deskami, které stavbě dodávají příjemné moderní vzezření. Co povrchový materiál, to jiná výšková i funkční úroveň.
I přes poměrnou členitost nepůsobí nový domov zatím tříčlenné rodiny neuspořádaně. Naopak, jeho silueta je při pohledu z dálky až překvapivě kompaktní. Napomáhá tomu nejen zasazení domu do terénu, které umožnilo výškově členit dům po půl patrech, ale také prodloužené štíty. „Navrhované konstrukce, především sklony a tvarování střech, štítů, zdí, říms, terasy, oken či dveří, nefungují jen jako dělicí a stavební prvky, ale také jako prostředky tvorby výrazu s důrazem na celkovou siluetu domu,“ vysvětluje architekt, co ovlivnilo podobu stavby.
Pokud se na dům pozorně zadíváte skrz přivřená víčka, možná zjistíte, že zlehka škádlí vaši fantazii. Zatím co někdo v jeho tvaru vystopuje odkaz na obyvatele louky, jinému připomene žabku pohodlně usazenou uprostřed svahu. Umístit dům do středu parcely se nabízelo doslova samo. Pozemek, který investoři koupili, je totiž podlouhlý, poměrně úzký a navíc jej ze dvou stran svírán přístupovou cestou a málo frekventovanou silnicí. Zatím co zahrada před domkem je otevřená a nachází se na ní stání pro auta, její zadní část je čistě soukromá.
Ani Mejstříkovým se problémy na cestě za lepší bydlem nevyhnuly. Stavba domu vyšla na půl čtvrtého milionu a na zařízení domu jim mnoho financí nezbylo. Dotvářejí ho postupně, jak se dá. Má to však i své plus. Mohou se s domem sžít, rozmyslet si, co a kde chtějí. „Nevadí mi, když některé detaily na domu nejsou dořešené, dokonce ani dodělané. Dům není přece věc, kterou si koupíte v katalogu a po předání klíčů ji budete do smrti používat jako auto. Rodinný dům je dle mého živý organismus, který se stane nedílnou součástí životního stylu jeho obyvatel,“ dodává Tomáš Klanc.
architekti: Tomáš Klanc, Petra Veselá
kronika stavby: http://www.klanc.cz/cs/realizace/novostavby/rodinny-dum-na-louce/ podlažní plocha: 6+1,
stavební náklady:
Řez domem
Foto: Tomáš Klanc
