Pokud jsou stavební úpravy provedeny citlivě, dokážou proměnit starý dům v moderní, aniž by ublížily jeho výrazu. Kromě toho mu mohou navrátit atmosféru, o kterou jej připravily nešetrné zásahy předchozích majitelů. Jasně o tom vypovídá například ohleduplná rekonstrukce Kotrčova mlýna na Vysočině.Na začátku cesty rodiny Vejvodových za víkendovým bydlením, které by se časem mohlo proměnit v trvalé, bylo torzo mlýna v Dobré Vodě Lipnické. Spíš než neúprosný zub času se však na stavbě podepsal bývalý majitel, který ji zveleboval dle svého vkusu. Jedna strana domu byla zcela obrostlá zelení, zbytek nepříjemně asocioval víkendová útočiště, která se v hojném počtu vyskytují v okolí tuzemských přehrad. V podobně neutěšeném stavu byly také útroby domu. Původní zařízení mlýna se nedochovalo a interiér byl v podstatě labyrint malých místností.
Poctivý kamenný dům
„Klienti si přáli moderní dům vhodný pro plnohodnotné bydlení, nikoli jen místo k rekreaci. Základním požadavkem přitom bylo zachovat kamenný charakter domu," popisuje záměr investorů pražská architektka Lucie Kavánová, která pro manžele s dospívající dcerou Kotrčův mlýn upravila. Od majitelů dostala plnou důvěru, takže měla zcela volné ruce: „S investorem jsme byli na stejné notě. Pan Vejvoda má přehled o architektuře, dobrý vkus a vlastní názor, takže od začátku bylo jasné, že zásahy do stavby budou poměrně zásadní."Na předchozí „posázavské" úpravy mlýna v současnosti neukazuje zhola nic. Dřevěné obložení zmizelo, žulové stěny domu byly obnaženy a zvýšeny tak, aby se stavba netopila mezi vzrostlými stromy. Malá okna nahradilo výrazné prosklení a stísněné místnosti vystřídal vzdušný prostor. Ušetřena nezůstala ani poměrně nová střecha a okapy. „Iritovaly nás její přesahy a vedení okapových svodů. Nově navržená střecha má jiný sklon, těsně přisazené okapy a břidlicovou krytinu. Tu jsme si vybrali, protože podporuje koncept poctivého kamenného domu," vypráví architektka.
Protože si Vejvodovi přáli, aby se dům mohl schovat před nezvanými návštěvníky, opatřila okna dubovými okenicemi. „Zvolila jsem princip posuvných okenic na pozinkovaných kolejnicích. Před velkým oknem se posouvají a skládají do dvou stran," vysvětluje Lucie Kavánová. Vzhledem k tomu, že se investor nebál velkých prosklených ploch, je možné z určitých pohledů vidět skrz dům. Určitě to překvapí, protože stavba je spíše masivní s téměř metr širokými kamennými zdmi. Nezvyklé řešení však má své opodstatnění - krásný výhled do krajiny a na jezero, na jehož hladině se odrážejí nejen vysoké stromy, ale i část údolí. Lepší „televizi" si majitelé ani nemohli přát.Tři patra bez dveří
Volný vzdušný prostor se architektce podařilo vytvořit kompletním vybouráním původních dispozic. Všechna tři patra mlýna jsou tak jediným tekoucím prostorem, který nepřehrazují příčky ani dveře. Výjimkami jsou zde pouze dveře na WC a prosklená posuvná stěna, která odděluje zádveří. I když se z počátku nepočítalo s výměnou dřevěných stropů, nakonec rozhodnutí přeci jen padlo a byly nahrazeny železobetonovými. „Po konzultaci se statikem to bylo vhodné řešení pro zpevnění celé stavby. Dům měl i při své masivnosti několik trhlin. Jedna na západní fasádě byla prakticky svislá a probíhala od pozednice přes nadpraží oken až k terénu," podotýká architektka.
V suterénu mlýna se skrývají technická místnost a vinný sklep. V přízemí je situována kuchyně s jídelnou, o patro výš obývací pokoj s krbem, do něhož lze přikládat ze dvou stran. Ložnice s koupelnou našla své místo v podkroví. V celém interiéru je patrný důraz na čisté linie a pravoúhlé tvary. Mezi materiály dominují sklo a broušený nerez, doplňují je ořechové podlahy a dubové parapety. Schodiště z tenkého nerezového plechu se skleněnými stupni je jednostranně vetknuto do fasády a kotvení je skryté v sádrokartonové předstěně. Pohledově tak vzniká linie broušeného nerezového plechu s mléčnou linkou skleněných stupňů. V nich jsou nepravidelně rozmístěny otvory, které propouštějí světlo a vytvářejí zajímavý efekt.
Foto: Lucie Kavánová
