Symbol norské metropole, skokanský můstek Holmenkollen, se radikálně proměňuje. Kvůli příštímu mistrovství světa v klasickém lyžování, které bude Oslo pořádat v roce 2011, byla již koncem loňského roku stržena nevyhovující stará konstrukce a nyní se začíná budovat můstek nový, futuristický. Soutěž o návrh na novou stavbu vyhrálo dánské architektonické studio Juliena de Smedta. Jeho můstek se bude v souladu s moderními trendy tyčit ničím nepodepřen vzhůru k nebi a kosmický dojem stavby ještě umocní kužel světla, který bude nájezd pro skokany opticky prodlužovat výš k oblakům. Po setmění budou zevnitř osvětlovány i průhledné stěny můstku, které mají skokany chránit před nepříjemnými poryvy větru. Celý můstek tak bude zářit mléčně bílou barvou.
"Porota se domnívá, že při pohledu zblízka i z dálky to bude velmi efektní a do značné míry to přispěje k tomu, aby se nový můstek stal ikonou města," uvedli porotci ve svém hodnocení. Již v uplynulých letech byl areál na Holmenkollenu, který leží na kopci na severním okraji města a jehož součástí je mimo jiné muzeum lyžování, turistickým magnetem metropole a podle některých zdrojů vůbec nejnavštěvovanější norskou památkou. Na turisty mysleli i architekti ze studia JDS. Na špici Majáku Holmenkollenu, jak budoucí světelnou dominantu norské metropole nazvali, umístili otevřenou vyhlídkovou terasu, z níž má být vidět celé město včetně malebného fjordu.
Otevřená náruč s tribunou
Můstek, jehož nájezd pro skokany se směrem dolů symetricky rozevírá ve dvě "paže" zakončené tribunami pro 43 tisíc diváků, by měl být hotov do začátku roku 2010, kdy projde zatěžkávací zkouškou v podobě závodu Světového poháru. První soutěže ve skoku na lyžích se na Holmenkollenu konaly již v roce 1892; k vítězství na můstku vyrobeném z větví a sněhu stačil tehdy výkon 21,5 metru. V letech 1922 a 1923 se zde závodů ve skoku účastnil i korunní princ Olav, v roce 1952 hostil Holmenkollen zimní olympiádu. Poslední úprava můstku se uskutečnila v roce 1992. Když Oslo získalo pořadatelství světového šampionátu 2011, rozhořely se bouřlivé debaty o tom, zda dosavadní můstek, považovaný za zastaralý, malý a větrný, modernizovat, nebo ho zcela strhnout. "Ceny za rekonstrukci starého a výstavbu nového můstku byly téměř stejné, proto jsme se rozhodli pro novou výstavbu," řekla v rozhovoru pro deník Aftenposten radní Anette Wiigová Brynová.
Řádně přiškrcený rozpočet
Stavbu nového můstku, jenž má v duchu norských architektonických tradic ladit s okolní krajinou, se ale neobešla problémů. Radnice v Oslu nesehnala pro projekt JDS Architects, který zvítězil v konkurenci 104 návrhů, dostatek financí. Rozpočet byl nakonec snížen na zhruba 900 milionů norských korun (2,4 miliardy Kč), což vedlo k řadě omezení. Jisté kontroverze vyvolalo i použití oceli pro stavbu kostry můstku. Kritikové poukazují na to, že tento materiál je na rozdíl od klasického betonu příliš pružný, a zvlášť v tak větrném místě, jakým je Holmenkollen, by se mohl můstek povážlivě kývat, v nejhorším případě prý i dokonce spadnout.
Foto: JDS Architects
