Rady
S vodou hospodařte chytře

Jak využít vodu z přírodních zdrojů? Problém využití vody z takových zdrojů spočívá především v její kvalitě. Víme, že na určité činnosti pitnou vodu nepotřebujeme, postačí totiž voda dešťová. Jak tedy správně využít srážkovou vodu a ušetřit tak domácnosti zbytečné náklady navíc?

Pitnou vodu potřebujeme k osobní hygieně, vaření a pití. Ostatní činnosti, jakými jsou například údržba domácnosti či auta, splachování toalet nebo praní si vystačí bohatě s vodou srážkovou. Na její spotřebě pak závisí zejména počet členů v domácnosti. Nejjednodušší způsob, jak zachytit dešťovou vodu, je instalace barelu pod okap, který při objemu tři sta litrů, nestojí ani tisíc korun. Díky barelu tak získáte surovinu zadarmo, která má navíc vysokou hospodářskou hodnotu. Srážková voda je chudší na soli a neobsahuje chlor, je tedy velmi vhodnou alternativou pro zavlažování zahrady.

Rozhodnete-li se dešťovou vodu nahradit i v domácnosti, využijete ji především na praní prádla a splachování toalety. Výhodou je hlavně měkkost, díky které se podstatně lépe rozpouštějí prací prostředky a zabraňují zbytečné tvorbě vodního kamene. Není proto nutné používat změkčovače, které v běžných případech pomáhají tvrdší vodě změknout. To samé platí i o splachování toalet, díky měkkosti dešťové vody nedochází k usazeninám vodního kamene. Z ekonomického i ekologického hlediska je použití dešťové vody jednoznačně výhodnějším řešením. Při využití klasické užitkové vody, toaleta s běžným splachovačem spotřebuje šest až devět litrů vody při jednom spláchnutí. Tříčlenná rodina při maximální spotřebě a využití toalety dvanáctkrát denně spotřebuje přibližně sto osm litrů vody za den. Společnost E.ON radí spotřebitelům instalaci tzv. WC stopu - zařízení, které dokáže omezit spotřebu vody na minimum.

V případě úpravy vody je nutno zabezpečit technický provoz. Jedná-li se o filtry a nádrže, záleží zejména na tom, k jakému účelu bude zachycená voda sloužit. Na trhu jsou k dispozici nádrže plastové, betonové, sklolaminátové nebo ocelové, které lze umístit jak nadzemí, tak pod ní. Například plastové nádrže jsou odolné proti korozi, mají nízkou hmotnosti, snadno se montují a udržují. Betonové nádrže se používají nejvíce pod příjezdovými cestami, protože jsou velice odolné vůči vnějšímu tlaku. Jejich výhodou je mimo jiné i přirozená neutralizace dešťové vody.

Pro majitele bytu, kteří nemají možnost využít srážkovou vodu, spočívá řešení v tzv. perlátorech (součást vodovodní baterie, která na jejím konci zajišťuje provzdušnění souvislého vodního proudu). Úsporné typy perlátorů, označované též jako šetřiče vody, navíc různými způsoby omezují průtok, aby vytvořily silný proud s nižším průtokem, a tedy i nižší spotřebou vody. Jejich pořizovací cena se pohybuje v řádech stokorun a vrátí se vám v průměru do deseti měsíců. Perlátory lze namontovat na běžnou vodovodní baterii, kde smíchávají kapky se vzduchem. Neznamená to však, že se kvalita vody zhorší. Pokožku či nádobí umyjete stejně intenzivně jako dříve. Nespornou výhodou je i to, že na nejlepších modelech perlátorů lze nastavit spotřebu dle vašeho přání. Jestli si nastavíte čtyři, šest, osm, deset, dvanáct či čtrnáct litrů vody za minutu je tedy jen na vás.

Dalším tipem, jak proti zbytečnému plýtvání vodou, je sprchování. Plná vana totiž znamená sto až sto padesát litrů vody, luxusní rohová i dvě stě, při sprchování však spotřebujete pouze třetinu, tedy třicet až padesát litrů. Umývání nádobí či praní prádla vaši peněženku už také tížit nemusí. Zapínejte myčku a pračku až v případě jejich stoprocentního naplnění. Drobné nádobí pak umývejte v napuštěném a dobře utěsněném dřezu. Při čištění zubů používejte kelímek, který má přibližně stokrát menší objem, než tekoucí voda, kterou při ústní hygieně spotřebujete.