Kde hledat v době otevřených hranic překvapení? Zemí neznámou se stávají Čechy, Morava a Slezsko. Tipů na výlet je i na internetu hodně, ale v této rubrice jde spíše o pozorování. Někdy pouhé nahlédnutí úkosem, jindy o inspiraci.
Jsou v Kutné Hoře památky známější, ale i tato je pozoruhodná - Kamenný dům na Václavském náměstí. Dům zaujme na první pohled neobyčejně bohatou plastickou výzdobou průčelí a zejména gotického štítu. Díky nim patří bezesporu k nejcennějším pozdně gotickým domům u nás. Na Komenského náměstí býval ve středověku masný trh a Kamenný dům zpočátku patřil několika generacím kutnohorských řezníků. V letech 1487 až 1515 patřil Prokopu Kroupovi, zpočátku rovněž řezníku, který však měl mnohem vyšší ambice. Investoval do důlního podnikání a byl činný v městské radě a třináct let vykonával i funkci důlního hofmistra. Neslul nijakou zvláštní poctivostí, ale dařilo se mu, a tak jej král Vladislav Jagellonský dokonce povýšil do šlechtického stavu.
Pád do hříchu na štítu v trojúhelníku
Výzdoba trojúhelníkovitého štítu Kamenného domu má jednotnou myšlenkovou koncepci, sestavenou tak, aby gradovala ve vrcholu trojúhelníka. Základním motivem je téma lidského pádu do hříchu a jeho vykoupení. Vše je přitom spojené s oslavou stavitelova rodu.
Bohatě zdobená je už hlavní římsa, která tvoří základnu trojúhelníku. Po stranách jsou dva jezdci na koních, dál torza ženského a mužského aktu a typická pozdně gotická rostlinná i živočišná výzdoba. Spatříme zde do kamene vytesanou myš, jelena, lišku, medvěda okusujícího vinný hrozen, další dva medvědy, býčka, tři ovce, dva psy honící zajíce, dráčka a za pravým rohem lva. Samotný štít je kromě ornamentálních motivů vyzdoben ve spodní třetině znaky českých zemí, umístěnými pod mohutné baldachýny. V horní části štítu trůní pod mohutným baldachýnem Madona s dítětem v náručí. Nad Madonou se z obou stran sklánějí andělé, kteří v natažených rukou drží korunu a vkládají ji na hlavu světice. Po pravici a levici Madony (přímluvkyně za hřešící) stojí Adam a Eva, kteří symbolizují lidský pád do hříchu. Ten je připomenut i v nejvyšším cípu trojúhelníku, který vyplňuje košatý a ovocem obsypaný strom poznání, jehož kmen obtáčí had.
Kutnohorská spořitelna - čtvrtá v českých zemích
Dům sloužil řadě majitelů a před polovinou 19. století jej získala Kutnohorská obec a zřídila zde svou radnici, která zde zůstala až do roku 1898. V jejím přízemí byla v roce 1868 otevřena Městská spořitelna, čtvrtá v pořadí v českých zemích. Po rekonstrukci na počátku 20. století začal dům sloužit jako muzeum a tak je tomu dodnes, kdy je součástí kutnohorského Muzea stříbra. Ve třech podlažích se nachází stálá expozice zaměřená na dějiny města v 17. - 19. století a zejména expozice uměleckého řemesla Kutné Hory v 17.- 19. století.
„Já jsem z Kutné Hory, z Kutné Hory, koudelníkův syn." Tento dětský popěvek má bohatou historii. Jeho nápěv byl totiž do Čech importován z italské barokní opery. Kdo ale byli koudelníci? Zpracovávali odpad ze lněné a konopné příze - takzvané výčesy, nebo též pačesy a nejčastěji koudel. Konopná koudel, která na rozdíl od lněné odpuzuje vodu, se používala například jako vycpávka ve škvírách střechy nebo jako těsnění potrubí, jak se ostatně používá dodnes. Hlavní činností koudelníků však bylo pletení provazů z konopí. A protože provazů bylo v kutnohorských stříbrných dolech hodně zapotřebí, dělali koudelníci a provazníci poměrně dobré obchody, i když na „tři domy" v Praze by jim výdělek asi nestačil. |
Foto: Vladislav Dudák