Strašidelnou dovolenou sice můžete zažít, aniž byste chtěli, ale za duchy, čerty a mystikou se srdnatý turista vydá velmi rád i cíleně. Dokázala to anketa mezi čtenáři kudyznudy.cz agentury CzechTourism o nejzáhadnější, nejmystičtější a pověrami nejvíce opředené místo v Česku. Podle čtenářských tipů nabízíme deset výletů do míst, kde mráz běhá po zádech a bílé paní na hradbách. 1. Na hrad Housku k bráně pekelné
Nejtajemnější v Česku je hrad Houska nedaleko České Lípy, rozhodla anketa. Záhadné je už to, proč ho postavili.
Podle Aleše Česala a Milana Doležala, kteří se tajemnými silami hradu zabývali, nemá Houska ze strategického hlediska žádný význam. Nestojí poblíž žádné zemské stezky, nebyl hradem královským, neplnil ani funkci hraničního hradu, byl postaven v naprosto pusté krajině bez dostupného zdroje vody. I dnes se sem bez auta turista dostane jen stěží. I architektura hradu je podivná. Celý obranný systém je zaměřený proti "vnitřnímu nepříteli" - jako by hrad střežil "něco", co se nesmělo dostat ven. "Co to bylo za nebezpečí, které zřejmě ohrožovalo samotné základy feudálního státu, byl-li právě proti tomuto nebezpečí zbudován takový hradní komplex?" ptají se Česal a Doležal.
Podle legendy totiž Houska stojí na skále, kterou vede průrva až do pekla. Hradní kaple prý stojí právě nad ní.
Jiná pověst říká, že hradní podzemí ukrývá množství podzemních chodeb a prostor, v nichž mají být pohřbeny "jisté věci" a kostry "nelidí". A podle jiné legendy se na Housce a v jejím okolí se po setmění zjevuje postava černého mnicha bez obličeje a varuje každého, kdo by tu chtěl přenocovat. Jestli je to pravda, se můžete přesvědčit do konce srpna na výjimečných sobotních prohlídkách v devět hodin večer.
2. Za slety čarodějnic k Petrovým kamenům
Holá skupina skal z břidlic a rul na vrcholu Vysoké hole v Hrubém Jeseníku, odedávna zvaná Petrovy kameny, bývala prý dříve oblíbeným místem sletů čarodějnic. Nakonec zámek Velké Losiny, odkud krvavý inkvizitor Boblig řídil čarodějnické procesy na počátku 17. století, leží nedaleko.Ověřit případné ježibabí aktivity nelze, neboť dnes jsou Petrovy kameny přírodní rezervací. Ovšem na svazích pod nimi se lyžuje skoro nejlíp na Moravě.
3. Za Golemovou kabalou
Na půdě Staronové synagogy prý dodnes spočívá tělo Golema, umělého člověka, kterého ve slavné době rudolfinské stvořil neméně slavný rabi Jehuda Löw. Golem měl původně chránit pražské Židy před křesťanskými útoky a také za ně pracovat v době šabatu. Poté, co mu jeho stvořitel jednou před šábesem zapomněl vytáhnout zpod jazyka kabalistický šém, který Golema oživoval, se Golem stal neovladatelným a musel být zničen. Po jeho zbytcích se v minulosti pátralo, půda svatostánku byla dokonce prozářena radarem, ale bez úspěchu. Zatím. Staronová synagoga na pražském Josefově patří Židovskému muzeu v Praze. Je to jedna ze dvou pražských synagog, kde se dodnes konají bohoslužby. Na půdu za Golemem vás sice nepustí, ale raně gotický interiér je mystický i bez oživlé hlíny.
4. Za spícími rytíři na horu Blaník
"Až českému národu bude nejhůře, rytíři spící v nitru hory Blaník se probudí, z hory vyjedou a českému národu pomohou." Tolik blanická legenda číslo jedna. O Blaníku se jich ale vypráví víc. Například ta o vozkovi a splašených koních.Jistý vozka jel jednou s koňmi domů z mlýna. Cestou uslyšel troubení a hlahol vojska. Jeho koně se splašili a běželi za hlasy. Vběhli i s vozem a vozkou do Blaníku a zde zůstali s vojskem uvězněni. Když se vrátili na povrch, vozka zjistil, že mezitím uběhlo deset let.
S chrabrými vojáky se zřejmě blíže neseznámíte (pokud si s sebou nevezmete hru Járy Cimrmana), zato můžete na vrcholu vylézt na sto patnáct let starou rozhlednu a opojit se výhledem do krásné podblanické krajiny. Otevřeno denně kromě pondělka.
5. Po stopách čarodějnických procesů do zámku Velké Losiny
Ne mystický, ale tragický je zámek Velké Losiny, kde se na konci 17. století pod vedením šíleného inkvizitora Jindřicha Bobliga konaly čarodějnické procesy. Umučeny byly desítky lidí.Velké Losiny leží kousek od Šumperka a kromě zámku mají jeden technický unikát: poslední papírnu v Evropě na ruční papír. V městečku také fungují lázně.
6. Po kamenných řadách u Kounova
Jediná známá megalitická stavba svého druhu ve střední a východní Evropě jsou kounické kamenné řady. Na Rakovnicku se v lese mezi stromy táhnou pruhy naskládaných balvanů o hmotnosti několika metráků až tun.
Kdo ty dva tisíce neopracovaných balvanů poskládal a k čemu sloužily? Jedni je považují za pravěkou observatoř a kalendář, v Seznamu nemovitých památek jsou zapsány jako kultovní místo. O hříčku přírody zřejmě nejde - kopec, na kterém kameny leží, je z opuky, ony samy z křemence, původně mnohem staršího, než je kopec.
Naučná stezka podél kamenných řad začíná a končí u nádraží v Mutějicích.
7. S bílou paní Jindřichovým Hradcem
Déle než pět století bloudí bílá paní Perchta z Rožmberka rožmberskými zámky v Jižních Čechách. Na Jindřichově Hradci je ale obzvlášť aktivní.
Ubohá Perchta žila mezi lety 1429 až 1476. Její otec ji násilně provdal za Jana z Lichtenštejna, manželství však nebylo šťastné, protože za Perchtu otec nevyplatil takové věno, jaké slíbil před svatbou. Manžel se mstil jak manželce, tak poddanému lidu. Na smrtelném loži měl Perchtu prosit za odpuštění, avšak zničená žena mu odpustit nedokázala. Jan ji proto proklel. Perchta se má pro svou zatvrzelost jako přízrak zjevovat na panstvích svých předků, dokud se v prach nerozpadnou.
Podle nasazených rukaviček předvídá bílá paní budoucnost. Červené věští požár, černé neštěstí nebo smrt. Bílé rukavičky předvídají dobrou událost - narození dítěte či svatbu. Jestli se zjeví, můžete vyzkoušet na speciálních nočních prohlídkách zámku v pátek a v sobotu do začátku září.
8. Za menhirem ke Klobukům
Kdy nastane konec světa? Až Zkamenělý pastýř docupitá do kostela. Řeč je o menhiru v poli u středočeských Klobuk, který prý pokaždé, kdy z klobuckého kostela svatého Vavřince zní zvon, popojde jeho směrem o jedno zrnko písku.
Zkamenělý pastýř (či méně důstojně Zkamenělý slouha) je největší český menhir. Jeho energetické působení má být nepopiratelné. Ovlivňuje silniční dopravu (strhává volant), zlepšuje zdraví (upravuje tep), ale prý i vábí mimozemské civilizace. Za slunovratu se kolem menhiru prováděla měření, která zaznamenala výkyvy geomagnetického pole.
9. Za novou energií do Panenského Týnce
Gotický chrám v městysu Panenský Týnec sice nebyl nikdy dostavěn, ale úžasnou pozitivní energii prý vydává už samotné torzo. Posezení v trávě uprostřed stavby má odstraňovat depresivní stavy, přinášet optimismus, dobrou náladu, elán a radost ze života. Výlet sem místní lidé doporučují lidem trpícími maniodepresemi, nedostatkem sebevědomí, lidem přecitlivělým, se sklony k sebevraždě. Dlouhodobější pobyt nebo časté návštěvy prý pomáhají lidem po mozkové obrně, mozkové mrtvici a veškerých úrazech hlavy.
Do Panenského Týnce je možné jet nejen na léčebný výlet, ale i na svatbu - v chrámu se uzavřelo už několik manželství. Natáčela se tu také Kytice.
10. Za nebeskou růží do Dolních Kounic
Z Růže nebes - původně raně románského, pak vrcholně gotického kláštera Rosa Coeli - je sice zřícenina, ale veřejně přístupná. Premonstrátský klášter byl několikrát vypálen a opraven, definitivně ponechán svému osudu po ničivém požáru na počátku 19. století. V současné době ho vlastní římskokatolické biskupství v Brně, ale historické budovy užívá město Dolní Kounice. Do romantických zřícenin rozhodně stojí za to vypravit se třeba 29. srpna na noční prohlídku nebo začátkem září na historické slavnosti kláštera.
Foto: Profimedia, Wikipedia, houska.dvur-lobec.cz, lounovicepodblanikem.cz, turistik.cz, zamek-jindrichuvhradec.eu, dolnikounice.cz
