Obří Ježíš z Ria slaví osmdesátiny. Proti asijským Buddhům je drobek

Proslulá socha Krista v brazilském Rio de Janeiru oslaví už osmdesáté narozeniny. Rozpažený Ježíš z Cukrové hory patří se svými 30 metry mezi nových sedm divů světa. Nebyla to ale jeho výška, která ho do prestižního seznamu katapultovala. Proti asijským gigantům z kamene je totiž doslova mravenec. Největší sochu mají Číňané, jejichž Buddha měří 128 metrů. Prozatím.

Socha Svobody, brazilský Ježíš nebo Stalinův pomník. To jsou sochy, které co do velikosti považujeme v západní civilizaci za obry. Svými rozměry ale zdaleka nedohánějí velikány, kteří se hrdě tyčí nad městy na východní polokouli.

Nepsané pravidlo říká, že největšími skulpturami na zemi jsou zakladatelé duchovních směrů. Evropa a Jižní Amerika se proto léta předháněly o to, kdo bude mít většího Ježíše. Koncem minulého roku trumfli jihoamerického spasitele Poláci, kteří vztyčili u města Swiebodzina sochu Krista, jenž i s korunou dosahuje výšky 36 metrů.

O prvenství ve zpodobnění duchovního vůdce soupeří i Asiaté. Největší socha Buddhy stojí v čínském Le-šanu a se svými 128 metry téměř čtyřikrát převyšuje polský protějšek. Buddhovi k tomu pomáhá dvacetimetrový trůn a skála, na které stojí. Své obrovské, byť o něco menší kolegy má například v Barmě nebo v Japonsku.

Prvenství náboženských vůdců má přerušit nový indický projekt. Nejvyšší sochou světa se tam má stát bojovník za nezávislost Sardára Patéla. Jeho památník má vyrůst do tří let a vyšplhat se do neuvěřitelné výšky 182 metrů.

Jak je důležité mít podstavec

Žebříčky největších soch světa jsou často rozdílné. Každý národ se snaží svého velikána ve statistikách povýšit o několik centimetrů, a tak se někde dozvíme, že americká socha Svobody měří 93 metrů, jinde se dočteme, že tento francouzský dar Američanům dosahuje do výšky 46 metrů. Rozdíl je v tom, zda bereme v úvahu podstavec, který se v gigantickém sochařství hojně využívá.

Své o tom vědí i Číňané s obrovitým Buddhou z Le-šanu, kteří se nechtějí vzdát své sochařské dominance. Skulpturu chtějí totiž nechat vyrůst až do výšky 208 metrů - a hádejte, co jim k tomu pomůže? Zase podstavec, respektive jeho další stupně, na které se "přesochává" skála, na níž Buddha stojí.

Každopádně železobetonový oslavenec z Ria se začal rodit v roce 1926. A slavnostně byl dokončen 12. října 1931. O stavbu sochy na Cukrové hoře žádal princeznu Isabelu už v padesátých letech 19. století místní katolický kněz. Sedm set tun vážící sochu nakonec vyrobil francouzský sochař polského původu Paul Landowski. Na vrcholek hory nyní vozí turisty elektrické vláčky, posledních více než dvě stě schodů pak ale musejí už vyšlapat sami.