Je jich pět, říkají si Parní dědečkové. Všechny spojuje jedno. Své kariéry začali u železnice v době, kdy ještě jezdily parní lokomotivy. I když pak roky řídili jiné stroje, na důchod se k páře zase vrátili. Nyní velí turistickým vlakům, které Slezské zemské dráhy vypravují na úzkokolejné trati spojující Třemešnou a Osoblahu. Trať v těchto dnech slaví 120 let existence. Osud této turistické atrakce částečně leží na bedrech právě Parních dědečků. Musí do tajů práce s parním strojem zasvětit své pokračovatele. Bez nich by řemeslo skončilo.
Dnes osmašedesátiletý Jiří Šmidák u železnice strávil celý profesní život. K dráze nastoupil v roce 1968, když mu bylo 18 let. O rok později složil parní zkoušky a mohl jezdit s parní lokomotivou. Pamatuje tak konec éry parní železnice v českých zemích. "Na páře jsem vydržel pět let. Pak jsem přešel na jiné lokomotivy." V důchodu se k tomuto způsobu pohonu vlaků vrátil. Stal se jedním z pěti strojvedoucích parních turistických vlaků na úzkokolejce na Osoblažsku.
Bez něj a dalších Parních dědečků by dnes tato turistická atrakce nefungovala. Jejich úkolem je vychovat si nástupce. "Vychováváme další generaci. Mladé připravujeme na parní zkoušky," řekl Šmidák. Jejich splnění je velmi náročné. "Mnohem náročnější než na běžné lokomotivy," řekl Petr Chovančík z Klubu přátel osoblažské úzkokolejky. Dodal, že například parní kurs se otevírá jen jednou za několik let.
Parní vlaky na úzkokolejku mezi Třemešnou a Osoblahou ročně přilákají tisíce návštěvníků. Letos Slezské zemské dráhy, které výletní spoje provozují, zaznamenaly rekord. "Převezli jsme 6467 návštěvníků. Je to bezmála o 1000 více, než je roční průměr," dodal Chovančík. Jejich vlaky vyjíždějí poprvé počátkem května a sezona končí na přelomu listopadu a prosince. Celkem jde o 35 párů spojů za sezonu. Obsazenost každého vlaku se pohybuje okolo 200 lidí.
"V současné době provozujeme dvě parní lokomotivy. Rumunskou lokomotivu Resita, která zahajovala turistický provoz parních vlaků v roce 2004, a lokomotivu Malý Štokr, kterou vyrobila plzeňská Škodovka a původně jezdila na železnicích v Bosně a Hercegovině," vysvětlil Chovančík. Ke strojům se připojují například otevřené výletní vozy či pivní vůz nebo vagon pro cyklisty.
Výletní vlaky jsou vždy napojeny na spoje Českých drah, které na unikátní úzkorozchodné trati provozují i pravidelnou dopravu. Osobní vlaky vozí děti do škol i dospělé za prací. S ohledem na jinou vzdálenost mezi kolejemi musejí cestující v Třemešné vždy přesedat. "V provozu zde máme čtyři páry vlaků denně, časné ranní vlaky jezdí v období školního vyučování, lze je tedy označit za školní spoje. V současnosti je to jediná úzkorozchodná dráha, která je ve vlastnictví státu a její provozuschopnost a řízení provozu zajišťuje SŽDC a provoz vlaků ČD," řekl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Osoblažská úzkokolejka vede z Třemešné do Osoblahy. Dráha má atypický rozchod 760 milimetrů a pravidelná osobní doprava na ní je od roku 1898. Je zajímavá i svou klikatostí - na 20 kilometrech je celkem 102 oblouků a je na ní i nejmenší oblouk v síti SŽDC, který má poloměr pouhých 75 metrů. Dráha je technickou památkou i turistickým lákadlem. Toho se snaží využít obce, kterými železnice vede. Obce Bohušov, Slezské Rudoltice, Osoblaha a Liptaň založily obecně prospěšnou společnost, která chce především zachovat a obnovit kulturně technické dědictví na osoblažské úzkorozchodné dráze.
Představitelům společnosti se podařilo za 1,6 milionu korun odkoupit od SŽDC už nepoužívané zděné budovy, dřevěné zastávky a přilehlé pozemky. Převod dokončili letos v září. "Už se nám podařilo opravit hradlo v Třemešné, které bude sloužit pro vlakové čety výletních parních vlaků. Také jsme nechali kompletně zrekonstruovat do podoby z 30. let 20. století kamenné nádraží ve Slezských Rudolticích," řekl za společnost starosta Slezských Rudoltic Mojmír Pargač. Dodal, že nyní se připravuje rekonstrukce dalších dvou budov. "Předpokládáme, že všechny nemovitosti na trati budou kompletně opraveny do konce roku 2020."
On i Chovančík si plně uvědomují význam 120 let fungující železniční úzkokolejky. "Tato jedinečná technická památka je jednou z věcí, která tento region zviditelňuje," řekl Pargáč. Chovančík upozorňuje i na další fakt. "Dodnes si úzkokolejka uchovává i svůj dopravní význam. Díky síťovému efektu železnice se pohodlně se dvěma třemi přestupy dostanete z Osoblažska do Ostravy, Olomouce, Brna nebo Prahy a nikde nečekáte na přípoj déle než 15 minut."
