<span>Théby po kotníky v Nilu.</span> Po hlavu v záplavě turistů

Egyptské Théby podrývá voda, přehrada v Asuánu totiž vyhnala hladinu Nilu o dva metry. Posledních dvacet let poničilo chrám víc než tři tisíce let předtím. Pomůžou bohové, kteří podle starých Egypťanů v Thébách odpočívali, když stvořili svět?

A když ne bohové, tak Američané. Americká agentura pro mezinárodní rozvoj organizuje ambiciózní projekt, jehož úkolem je o dva metry snížit hladinu podzemních vod, které podrývají thébský chrám.

Za podmáčení Nilem může přehrada v Asuánu, 250 kilometrů jižně odtud. Dostavěli ji v roce 1970 a od té doby stoupla hladina podzemních vod tolik, že chrám bezprostředně ohrožuje. K tomu je potřeba připočíst filtrace vod ze zavlažovacího systému zemědělských ploch v okolí.

"Vzhledem k tomu, že památky jsou z porézního pískovce, mohou nasávat vodu, což už se u základů chrámů stalo," zdůraznil šéf projektu Jeremy Gustaffon. Podobně už byly vysušeny chrámy v Luxoru a v Karnaku.

Kopat se bude do hloubky sedmi metrů

Akce se zaměří především na monumentální Ramesseum (zádušní chrám Ramesse II.), chrámy Setiho I. a Amenhotepa III. a chrámový komplex Medinet Habu, ale i menší chrámové objekty a hrobky na západním břehu Nilu. V pásmu dlouhém pět kilometrů, přeplněném starověkými památkami, budou dělníci pod dozorem amerických i egyptských techniků a archeologů kopat do hloubky sedmi metrů, aby se snížila hladina spodních vod. Projekt bude stát devět milionů dolarů a odstartuje v červnu.

Tým se těší, že s tím, jak bude voda klesat, vystoupí archeologické nálezy. Kvůli tomu budou například použity půdní senzory, které by měly detektovat možný archeologický artefakt ještě před kopáním. A pokud to bude nutné, jsou badatelé připraveni hrabat vlastníma rukama. Přitom budou dodržovat zásadu, že práce musejí být v minimální vzdálenosti 50 metrů od chrámů. Nakonec se do výkopů instaluje potrubí, které odvede veškerou podzemní vodu do nedalekého kanálu.

Projekt potrvá 17 měsíců, ale turistického ruchu se nijak nedotkne - návštěvníci budou moci bez omezení obdivovat Ramesseum, chrámy Setiho I. a Amenhotepa III. i komplex v Medinet Habu, které leží jižně od Údolí králů. Pro chrámy to znamená, že budou dál čelit turistickému příboji, jenom se suchýma nohama.

"Chrámy jsou ve velmi vážném stavu, neboť za dvě desítky let utrpěly nejhorší škody za tisíce let své existence," upozornil Jeremy Gustaffon.

Foto: Profimedia