17. a 18. století
Na výstavě v Klementinu ožívají kostýmy panovníků z období baroka

Módní trendy evropských panovnických dvorů 17. a 18. století přibližuje výstava Alamode, která v úterý začala v galerii pražského Klementina. Právě v období baroka a rokoka se ze způsobu odívání stal klíčový prvek sebeprezentace společenské elity a význam při tom měla každá maličkost, řekl kurátor výstavy Rostislav Maria Müller. Sbírka kostýmů a módních doplňků bude v Galerii Klementinum k vidění do začátku září.

Expozici tvoří sedm společenských kostýmů a dále doplňky jako masky, šperky či korzet. Všechny exponáty byly vyrobeny dobovými metodami na základě dochovaných záznamů a historické oděvy tak vznikaly i několik měsíců.

"Říká se tomu rekreace, kostýmy jsou znovu stvořené podle daných postupů a předloh, které se nalezly. Jsou, řekněme, současnou interpretací toho, jakým způsobem se pravděpodobně vyráběly," řekl Müller.

Mezi třemi vystavenými pánskými soupravami jsou hned dva takzvané inscenační kostýmy, tedy oděvy, v nichž panovníci vystupovali při určitých významných příležitostech. Konkrétně jde o kopie oděvů, které kdysi oblékli francouzský král Ludvík XIV. a císař Svaté říše římské Leopold I. Oba kostýmy stylizovaly své nositele do rolí antických hrdinů.

Právě panovníci a další šlechtici byli podle Müllera v období baroka tvůrci všech módních norem. Kurátor výstavy vysvětlil, že důraz na tuto součást společenského života má kořeny v renesanci, zejména pak v knize Dvořan (Il Cortegiano) z roku 1528 od italského aristokrata Baldassara Castigliona. "Byla to nejvydávanější kniha překládaná do mnoha jazyků a řada společností, ať už ve Španělsku, Anglii či Francii se tím řídila," řekl Müller.

Populární kniha výrazně přispěla k vývoji hodnot společenských elit, přičemž tou nejvyšší se stala galantnost spočívající ve vybraném chování a dokonalé sebeprezentaci. Nejpodstatnějším zlomem ale bylo podle Müllera to, že galantnost si jako svoji "politickou doktrínu" zvolil Ludvík XIV., z jehož dvora se nové způsoby včetně trendů v oblékání rozšířily do zbytku Evropy. "Od poloviny 17. století do konce 18. století neexistovalo nic jiného než francouzská móda," konstatoval autor výstavy.

Ve jménu co nejlepší prezentace a "aristokratického" držení těla se pak objevily na scéně prvky jako korzet nebo boty s podpatky, které zprvu obyčejní lidé ani nesměli nosit. Dalším významným doplňkem byly velké paruky, které nosili jak muži, tak ženy. "Paruky byly vždy symbolem bohatství a společenského statusu, fungovalo to stejně jako dneska auto nebo zboží nějaké dobré značky," uvedl kurátor Müller.

Výstava Alamode s podtitulkem "jak udělat dojem" otevřela své dveře návštěvníkům dnes dopoledne. Sbírka barokních společenských kostýmů bude v Klementinu vystavena do 8. září, načež bude uložena zpět do depozitáře.