Rekordní suma
Einstein varoval před nacisty. Jeho dopis šel na dračku

Donedávna neznámý dopis Alberta Einsteina z roku 1922, ve kterém světoznámý fyzik své sestře Maje sděloval své obavy o budoucnost Německa, se v noci na středu v Jeruzalémě vydražil za 39 360 dolarů (asi 903 500 korun). Uvedla to agentura AP s odvoláním na aukční síň Kedem. Podle ní se dopis podařilo prodat přibližně za dvojnásobek očekávané sumy. Identita kupce nebyla podle agentury Reuters zveřejněna.

Einstein dopis napsal 12. srpna 1922, krátce po zavraždění svého přítele a bývalého německého ministra zahraničí Walthera Rathenaua. Fyzik se domníval, že i jeho život je v nebezpečí, a odjel z Berlína na sever Německa.

V dopise se tehdy třiačtyřicetiletý Einstein zamýšlí nad rostoucím nacionalismem a antisemitismem v době, kdy nacisté ještě nebyli u moci. "Nikdo neví, kde jsem, jsem považován za pohřešovaného. Schyluje se tady k ekonomicky a politicky špatným časům, jsem rád, že mohu ode všeho odejít," stojí v dopise, který do aukce nabídl anonymní sběratel.

"Na tomto dopise je zvláštní, že Einstein opravdu předpovídal - s desetiletým předstihem - co se stane v Německu," řekl Meron Eren z aukčního domu Kedem. Ten již dříve uvedl, že dopis je dokladem toho, o čem Einstein přemýšlel v době, která předcházela nacistickému teroru. "Albertův vztah k Maje byl velmi blízký a mimořádný," řekl o sourozencích.

Dopis není opatřen zpáteční adresou, ale předpokládá se, že ho Einstein napsal za pobytu v Kielu, odkud se vydal do Asie. "Přes všechny ty antisemity mezi německými kolegy se mi vede dobře. Jsem tady stranou, chráněn od hluku a nepříjemných pocitů, vydělávám si nezávisle na státu, takže jsem opravdu svobodný. Stává se ze mne potulný kazatel, což je jednak příjemné, jednak nezbytné," stojí v dopise, v němž Einstein také píše, že v Itálii to není o moc lepší než v Německu.

Zeev Rosenkranz, který je zástupcem ředitele projektu spravujícího Einsteinův odkaz, řekl, že Einstein varoval před nacismem několikrát, avšak tento dopis ukazuje, v jakém duševním stavu se ocitl po Rathenauově smrti. Propadl panice a chtěl nejprve z Německa odejít. Nakonec ale názor změnil a vydal se do "domácího exilu".

Když se Hitler v roce 1933 stal kancléřem, Einstein byl na přednáškách v cizině a do Německa se nevrátil. Usadil se v USA, kde zůstal až do své smrti v roce 1955. O jeho odkaz se starají společně Hebrejská univerzita v Jeruzalémě a Kalifornský technologický institut.