Nemoci oběhové soustavy, rakovina a onemocnění dýchacích cest jsou stále nejčastější příčiny úmrtí Čechů. Vlivem zvyšující se úspěšnosti léčby se ovšem úmrtnost na tyto choroby rok od roku snižuje. Stále větším strašákem pojišťoven začínají být některé civilizační nemoci jako obezita nebo kouření. Situaci okolo zdraví jejich klientů navíc komplikují i opatření spojená s nemocí covid-19.
"Statistiky z posledních deseti až patnácti let dokládají, že některé choroby vykazují lepší výsledky v léčení a možnost návratu do normálního života," říká Eva Svobodová, tisková mluvčí UNIQA pojišťovny a dodává: "Týká se to například srdečních infarktů, mrtvic nebo i transplantací." Pojišťovny však stále více zohledňují životní styl klientů a přehodnocují rizikovost některých onemocnění. Obezita nebo kouření se již nyní projeví ve výši pojistného, do budoucna se trendy mohou proměnit i v souvislosti s pandemií covid-19.
Podle Evy Svobodové navíc loni klienti pojišťovny začali výrazně přibírat na váze. Jejich průměrný index tělesné hmotnosti (BMI) je dokonce nejvyšší za posledních 11 let. Letos navíc Uniqa u svých klientů monitoruje zatím nejvyšší přírůstek BMI. Vyšší hmotnost klientů se přitom promítá do sazeb životního pojištění stejně tak jako do pojištění invalidity a zdravotního pojištění. Obezita je totiž spojena s chorobami jako infarkt, cukrovka či mrtvice.
Zkušenost pojišťovny potvrzuje i podzimní studie agentury GfK z Rakouska. Podle úřadu Statistik Austria během jarního lockdownu ztloustlo 22 % respondentů, zatímco jen 11 % dokázalo zhubnout. Téměř 4 z 10 dotázaných během všeobecných opatření k zabránění nákaze covidem-19 omezili anebo úplně přerušili své pohybové a sportovní aktivity. V ČR je podle aktuálního stavu podíl obezity nejvyšší u skupin se středním vzděláním. Naopak nejnižší příjmové skupiny mají podíl obezity nižší.
Pro sjednávání pojistek je však ještě palčivějším faktorem než obezita to, zda klient holduje kouření. Cigarety totiž zvyšují úmrtnost už v mladším věku, zatímco na obezitu umírají spíše lidé v letech. Co se týče rizika vyplývajícího z kouření, pojišťovny často vystačí s prohlášením klienta, zdali kouřil či nekouřil v posledních dvanácti měsících. Hranice, kdy už kouření začíná mít dopad na pojištění je až v případě silných kuřáků. V ČSOB je to podle mluvčího Pojišťovny ČSOB Petra Milaty nad 40 ks cigaret denně. "Pokud klient nemá jiný zdravotní problém ve smyslu chronického onemocnění, obezity atd., zavádíme přirážku na vybraný okruh pojištění. Výše přirážky je různá a zohledňuje také vstupní věk klienta, přičemž průměrná hodnota přirážky se pohybuje okolo 50 % za pojištění," upřesňuje Petr Milata.
Obecně však platí, že zdravý životní styl je v životním pojištění odměňován a do budoucna bude hrát ještě větší význam. "Nejvýhodnější sazbu dostanou štíhlí nekuřáci," potvrzuje Eva Svobodová z UNIQA. Jejich sazba pojistného je až o čtvrtinu nižší. "Rozdíl mezi sazbami kuřáků a nekuřáků v pojištění pro případ smrti a pojištění invalidity je zhruba 40-50 %," doplňuje za pojišťovnu Allianz Václav Bálek. To, že se přístup pojišťoven k civilizačním chorobám i v souvislosti s pandemií covid-19 mění, potvrzuje i mluvčí pojišťovny ČSOB Petr Milata. "Rizika se řídí aktivněji. Konkrétní profil klienta má pak dopad na výši pojistného, které platí. V této oblasti chystáme pro příští rok novinky. Lidé, kteří mají zdravý životní styl, u nás dostanou slevu," upřesňuje Petr Milata.
Pravdou ale zůstává, že zdravotní stav klientů v životním pojištění vykazuje lepší výsledky než průměrný stav celé populace. Zčásti je to dáno tím, že tento druh pojištění sjednávají lidé, kteří o sebe více dbají a celkově jsou odpovědnější. Často může vstupní prohlídka do životního pojištění (je-li sjednáno na vyšší částky) odhalit i první náznaky chorob, jež se hned začnou léčit, takže pojištění sehraje pozitivní preventivní roli.
