Projekce v areálu Pinkasovy synagogy připomene zahájení židovských transportů

Relax
13. 10. 2017 06:00
Davidova hvězda na bráně areálu Pinkasovy synagogy.
Davidova hvězda na bráně areálu Pinkasovy synagogy.

Večerní projekce tváří obětí holokaustu na fasádu u Pinkasovy synagogy v Praze připomene výročí prvního nacistického transportu židovských obyvatel z českých zemí. Lidé procházející po setmění od Filozofické fakulty UK pražskou Širokou ulicí uvidí projekci od pondělí 16. října, na které připadá výročí. O projektu Židovského muzea v Praze informovala jeho kurátorka Jana Šplíchalová.

Fotografie se budou promítat na štít nad budovou mikve v areálu Pinkasovy synagogy. Večerní projekce je součástí modernizace stálé expozice v této synagoze, jež je památníkem tragických osudů více než 78 tisíc židovských spoluobčanů, jejich symbolickým náhrobním kamenem.

První projekce začne 16. října v 19 hodin. Promítat se pak bude každý večer kromě pátků a židovských svátků. V zimě potrvá promítání asi 2,5 hodiny denně, v letních měsících pak pouze 45 minut s ohledem na prodlužující se dobu západu slunce a následného setmění, uvedlo muzeum.

Záměrem projekce je přiřadit tvář alespoň k některým ze jmen obětí z Čech a Moravy, která jsou napsána na zdech uvnitř Pinkasovy synagogy. Prostřednictvím veřejnosti a pamětníků - přeživších šoa získalo Židovské muzeum v Praze fotografie jejich blízkých, přátel a známých, kteří zahynuli nebo byli zavražděni v ghettech, koncentračních a vyhlazovacích táborech.

Skutečné příběhy

Vybrané snímky dokumentují životní příběhy lidí, kteří až do své perzekuce žili obyčejným životem. Jejich osudy se navždy změnily 16. října 1941, kdy nacisté začali na českém území uskutečňovat plán vyhlazení židovského etnika; toho dne byly zahájeny systematické deportace Židů.

Z Prahy byl v tento den vypraven první z pěti transportů, které směřovaly do ghetta v polské Lodži. Tam čekal příchozí hlad, těžká fyzická práce a špatné hygienické podmínky, které měly za následek vysokou úmrtnost. Další vězňové byli posláni do vyhlazovacího tábora v polském Chelmnu nebo Osvětimi. Jen málo z nich se dožilo osvobození.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Šulová Kateřina

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ