Česká kniha rekordů má další položku, v Pelhřimově do ní byla ve středu zapsána devětačtyřicetiletá Jaroslava Holinová se svojí sbírkou forem velikonočních beránků. První dostala jako nevěsta se svatební výbavou v roce 1989. Dnes vlastní 368 forem z celé Evropy, nejstarší z roku 1800. Část její sbírky budou moci vidět návštěvníci velikonoční výstavy, kterou v Pelhřimově pořádá Muzeum rekordů a kuriozit. Přístupná bude asi jeden měsíc, řekl Miroslav Marek z pořádající agentury Dobrý den.
Velikonoční beránci jsou doma v Česku i dalších evropských zemích. Představují tradiční velikonoční symbol, který lze spojit s křesťanstvím stejně jako s pohanskou minulostí. Jsou pečení, nebo se tvarují z marcipánu, čokolády, másla i sýra. Pestrosti použitých potravin odpovídá i různorodost materiálů forem. K těm tradičním patří kamenina, které si sběratelka cení nejvíc. Formy jsou ale i plechové, litinové, hliníkové, silikonové nebo dřevěné a sádrové, ve kterých vznikají nepečení beránci.
Drobná dáma, původní profesí stavařka, která se nyní živí účetnictvím, mluví o formách s patřičnou úctou. Spřízněnou duši se snažila najít v Klubu sběratelů kuriozit, nikoho se stejným zájmem o formy beránků ale nenašla.
Z počátku v každé formě, kterou do sbírky získala, beránka upekla, aby mohla ocenit jeho skutečný tvar a propracovanost detailů. Teď se jí jen výjimečně dostane do ruky tvar, který nezná. Na formách umí posoudit krajové odlišnosti i rukopis jednotlivých keramických dílen, které podle ní nenávratně stírají současní tvůrci, kteří kopírují původní podoby.
Měla ráda, když si společně s formou koupila i příběh jejich vlastníků. Alespoň do doby, než narazila na muže, u kterého nakupovala opakovaně různé formy a pokaždé se stejnou historkou o památce na babičku. "Tenkrát mě to hrozně mrzelo a na pána jsem se zlobila. Do té doby jsem měla u všech forem popisek, co mi o ní kdo řekl. Pak jsem je ale zlikvidovala, uvědomila jsem si, že může jít jen o překupníky, kteří si vymýšlejí," řekla Holinová.
Formy nakupuje ve starožitnictvích i díky internetovým aukcím za ceny od jedné koruny do několika tisíc. Obvykle ale vystačí se stokorunami.
O křehké formy se náležitě stará a ukládá je ve skříních a truhlách mezi peřinami. Jejím snem je získat prostory, ve kterých by mohly být trvale vystaveny. "Takové malé muzeum by se mi líbilo," řekla Holinová a dodala, že by ho doplnila kraslicemi a dámskými kapesníčky, které také sbírá.
Databázi rekordů vede agentura Dobrý den od roku 1994. Navazuje na původní práci Ladislava Kochánka, autora knihy 1000 československých nej. Podle Marka je v databázi už přes 10 tisíc položek.
