Šest věcí o kompostování, které by měl znát každý zahrádkář

"Založit nebo nezaložit kompost?" takovou otázku by si jistě kladl i Hamlet, kdyby propadl zahradničení. Pokud si tuto otázku právě pokládáte, věřte, že správná odpověď zní "Kompostovat!". Obavy z toho, že se o kompost budete muset komplikovaně starat a on na oplátku uštědří specifický odér celé zahradě, klidně hoďte za hlavu. Tato představa je jen zažitý mýtus.

1. Jak s kompostováním začít?
V první řadě vyberte pro kompost správné místo. "Na kompostér by mělo doléhat přímé slunce, dopadat déšť a ze všech stran proudit vzduch. Při kompostování jsou důležité žížaly a ostatní živý materiál, proto jim umožněte snadný přístup do kompostu, například kompostem bez dna anebo použitím podložky z propustného materiálu," doporučuje David Benda, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach.

2. Výběr správného kompostéru
Dalším úkolem je vybrat správný kompostér. Čím větší zahradu máte, tím budete produkovat více kompostu a je tak vhodnější větší kompostér. "Zamyslete se a zkuste odhadnout, jaké množství kompostu budete s největší pravděpodobností vytvářet. Podle toho můžete vybírat menší s objemem okolo 300 litrů anebo větší, které mají objem až 800 litrů," vysvětluje Benda. 

Ideální pro středně velké až velké zahrady je lehce smontovatelný, otevřený stavebnicový kompostér ze dřeva. Lze jej velice snadno sestavit díky zástrčkovému systému, který v případě potřeby zaručuje snadnou a na prostor nenáročnou přepravu. Boční větrací otvory zajišťují cirkulaci vzduchu a vlhkosti. Další variantou jsou kompostéry ze stabilního plastu. Jsou odolné proti povětrnostním vlivům a díky dostatečným vzduchovým průduchům a tmavé barvě, která mimořádně dobře pohlcuje teplo, dokážou vytvořit ideální podmínky pro kompostování.

3. Jak kompostér naplnit
Pokud máte vybrané vhodné místo, a na něm čeká zbrusu nový kompostér, můžete se pustit do jeho naplňování. Jak začít? "Na dno umístěte malé větvičky a slámu, kompost tak nebude zapáchat. Dobrého výsledku kompostování dosáhnete, když při plnění budete dbát na to, aby se suchý materiál dobře promíchal s mokrým. Tím se vytvoří vyrovnané klima, které kompost potřebuje, aby se stal dobrým hnojivem," radí odborník. "Provzdušňování prostřednictvím malých větviček a slámy je účinné, ale není dostačující. Počítejte s tím, že se časem nevyhnete kompletnímu překopání kompostu a jeho konstrukce by tomu měla být přizpůsobena." Zrání kompostu se také urychlí pomocí urychlovače kompostu.

4. Co do kompostu dávat a co ne
Některý biologický odpad do kompostu patří, jiný tam zase nepatří. Jako jednoduchý návod může sloužit následující tabulka:

"Trávu a listí vždy promíchejte se zeminou, pomůžete tak drobným živočichům odvádět v kompostu dobrou práci," radí Benda.

5. Pozor na sucho a vlhkost
Kompost by neměl být příliš mokrý ani příliš suchý. Nadbytek vody vede k uhnívání a nepříjemnému zápachu. Sucho zase naopak komplikuje kompostovací procesy. "Kompost je příliš suchy, pokud povrch získá našedlou barvu a téměř se přestane rozkládat. V takovém případě je nejlepší ho pokropit dešťovou vodou. Další možností je překopání a přidání vlhkých komponentů," doporučuje odborník z Hornbachu. "V případě opačného problému, pokud je kompost nadmíru vlhký, zamezte zbytečnému zatékání vody do kompostu, například vybudováním ochranné střechy. Do vlhkého kompostu přidávejte především listí, slámu a suchou zeminu a naopak se vyhněte ovoci a zelenině, ty pouští vodu."

6. Kdy začít hnojit
"Pokud se kompostu dobře daří, můžete se těšit na první úrodu přibližně po 9 týdnech kompostování. Počítejte ale s tím, že takto čerstvý kompost poslouží pouze pro mulčování. Potřebné zralosti dosáhnete asi až po 10 měsících. Že je směs připravená na hnojení poznáte tak, že získá tmavě hnědou barvu a příjemnou lesní vůni," popisuje David Benda.