Plzeňská trestnice
Věznice Bory má svou knihu, popisuje slavné vězně i útěky

Historii, architekturu, běžný život i významné vězně či útěky největší české věznice v Plzni - Borech popisuje nová kniha plzeňského nakladatelství Starý most nazvaná Věznice borská. Za 140 let historie věznice je to první tak obsáhlá a komplexní kniha o největším nápravném zařízení v Česku, řekli autor knihy Lukáš Paleček a ředitel věznice Petr Vlk.

Dnes už asi nikdo nespočítá, kolik desítek tisíc vězňů, možná i více, branami věznice prošlo a kolik zde dohromady odseděli let. Od svého postavení v roce 1878 byla věznice nejen pro kriminální vězně, ale také pro politické. Uvězněni zde byli pozdější prezidenti, ministři i řada známých osobností.

"Nejznámější vězeň je asi Václav Havel, byl zde ve výkonu trestu i komunistický prezident Antonín Zápotocký, první československý ministr financi Alois Rašín nebo první polistopadový ministr zahraničí Jiří Dienstbier," vyjmenoval autor knihy. Na Borech strávil za války nějaký čas loutkář Josef Skupa, později zde byli členové československého hokejového týmu - Gustav Bubník a další, kteří byli odsouzeni ve vykonstruovaném politickém procesu. Borskou věznicí prošli chartisté i například kardinál a arcibiskup pražský Dominik Duka. Jediným vězněm, který byl přímo v areálu věznice popraven, byl generál Heliodor Píka. Političtí vězni byli na Borech téměř neustále až do roku 1989.

"Plzeňská věznice byla postavena jako první trestnice na našem území přímo pro účely věznění osob, do té doby to byly jen přestavěné hrady nebo kláštery," řekl Paleček, sám bývalý zaměstnanec věznice. O historii stavby postavené na půdorysu osmicípé hvězdy podle vzoru z americké Pensylvánie, se začal zabývat, když ve věznici třídil archiv. V rozsáhlé dokumentaci se dostal nejen k architektonickým plánům, rozpisům jídelníčků, zápiskům, ale také například k zadržené nebo cenzurované korespondenci některých vězňů.

Trestnice byla původně postavena pro vězně odsouzené na deset a více let. Kapacita byla zpočátku 800 a krátce po otevření pro 915 vězňů. Nejvíc lidí, téměř 3000, ve věznici bylo na konci roku 1948. Kromě kriminálních vězňů zde byli ještě lidé odsouzení po válce za kolaboraci, nacismus a jiné válečné zločiny a po únoru 1948 i vězni nového komunistického režimu.

Nyní má věznice při základní ploše čtyři metry čtvereční na jednoho vězně kapacitu 1207 vězňů. Podle Vlka je ale dlouhodobě přeplněná. "Museli jsme ze čtyř metrů na vězně snížit prostor na tři metry čtvereční na vězně. Dnes ráno zde bylo 1470 odsouzených a vazebně stíhaných," řekl Vlk.