Pozůstatky staveb, které dříve stávaly v místě dnešního areálu Klementina, dokládá výstava nových archeologických objevů v sídle Národní knihovny. Přímo v Klementinu bude přístupná od 12. září pod názvem Co se skrývá pod podlahou a lidé ji najdou v Galerii Klementinum. Mohou do ní přijít nejen vchodem z Mariánského náměstí, ale také již znovu z Křižovnické ulice, kudy je přístup blíž a odkud se v pátek po sedmi letech obnovil vchod západní branou.
"Pokud začnou archeologové pracovat v historickém centru Prahy, je téměř jisté, že odhalí nejednu zajímavost," uvedl ředitel Národní knihovny Martin Kocanda.
Archeologové budou poprvé prezentovat výsledky výzkumů, na nichž pracovali v Klementinu v letech 1997 až 2017. Jejich nové objevy rozšiřují znalosti o nejstarší historii Starého Města pražského. Návštěvníci se budou moci seznámit s modelem nejstaršího dominikánského kláštera ze 13. století, který jezuitská kolej postupně nahradila.
"Předpokládali jsme, že tento klášter zanikl při výstavbě barokní jezuitské koleje. Když byly objeveny zbytky zdiv kláštera, jednalo se o jeden z nejvýznamnějších nálezů. Poprvé totiž dokládaly existenci tohoto kláštera, ve kterém se jezuité usídlil a následně zde vybudovali dvouhektarový barokní areál," doplnil Kocanda.
Nalezené části zdiva stavby ze 13. století, které jsou pod dnešní halou služeb, prezentovali archeologové před dvěma lety jako další cenný doklad dávného osídlení této lokality u vltavského břehu. Významné jsou podle nich i doklady staršího osídlení, jako třeba slitky barevných kovů i výrobních zařízení, které dokládají, že už ve 12. století na místě pracovali kovolitci a další řemeslníci.
Několik metrů pod podlahou pak nalezli raně středověký hrob, který byl jedenáctým nalezeným v Klementinu. Bylo poměrně běžné, že se na místě pohřebiště po ukončení pohřbívání stavělo, řekl tehdy archeolog Jan Havrda z Národního památkového ústavu, který výzkum vedl. Rozsáhlé pohřebiště se v první polovině 10. století podle Havrdy nacházelo minimálně pod polovinou Klementina. "Je to překvapivý nález, na Starém Městě několik pohřebišť z této doby známe, ale že jedno z nich bylo tak blízko u řeky, to jsme netušili," uvedl.
Ve výstavě je rekonstruován i vzhled a proměna okolní středověké zástavby včetně dosud neznámých románských staveb. Na výstavě tak bude možné vidět, jak oblast vypadala dlouho před příchodem jezuitů.
Navíc se zde návštěvníci dozvědí informace o nejstarších pohřebištích v této části města, jejichž počátky spadají až do 9. století, doplnil Havrda. Výstava potrvá do 10. října.
