Sezimovo Ústí připravuje projekt na využití takzvané Fierlingerovy vily, kterou vlastní. Objekt, jenž si nechal postavit za první republiky významný sociálnědemokratický politik Zdeněk Fierlinger v sousedství vily tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše, by se měl změnit na muzeum historie města. Oznámil to starosta Sezimova Ústí Martin Doležal. Fierlingerova vila stojící u řeky Lužnice zůstává už několik let prázdná a nevyužitá.
"Sezimovo Ústí, byť je to město s poměrně zajímavou a pohnutou historií, nemá žádné muzeum nebo prostory, kde by mohlo prezentovat svoji minulost středověkou i novodobou," uvedl Doležal.
Město by podle něj požádalo Husitské muzeum v Táboře, aby ze svého depozitáře do Fierlingerovy vily uvolnilo předměty, které se týkají právě historie Sezimova Ústí. Součástí objektu by podle starosty mohla být i výstavní síň.
Vilu si nechal postavit ve 30. letech 20. století politik Zdeněk Fierlienger. Jde o jednu z nejrozporuplnějších postav novodobých českých dějin. Nejprve se proslavil jako hrdina a legionář v první světové válce v bitvě u Zborova. Následně se stal blízkým přítelem Edvarda Beneše a pracoval v diplomatických službách. Za druhé světové války se přiklonil ke komunistickým ideám, stal se prvním premiérem v osvobozeném Československu a v roce 1948 stál jako předseda sociální demokracie za sloučením strany s KSČ.
Kulturní památka
Vzhledem k tomu, že Fierlinger až do své smrti v roce 1976 oddaně sloužil režimu, mohl vilu v Sezimově Ústí využívat. Prakticky od té doby je však objekt, který se stal v roce 2000 kulturní památkou, prázdný. Doležal uvedl, že vila není zateplená a s ohledem na památkovou péči by byla její případná zásadní rekonstrukce obtížná a nákladná. "Předpokládáme proto, že by muzeum bylo sezonní záležitostí, otevřené pro veřejnost v období od května do září," uvedl.
Lidé si mohou nyní vilu a přilehlou zahradu prohlédnout jen při mimořádných příležitostech, jako bylo loni v říjnu 100. výročí vzniku republiky. Sezimovo Ústí chtělo v roce 2004 vilu prodat, ale nenašel se zájemce, který by tehdy v dražbě nabídl vyvolávací cenu 12 milionů korun. Podle Doležala, jenž je starostou od roku 2010, by se město podobných objektů nemělo zbavovat. "Je to rodinné stříbro. Navíc Sezimovo Ústí se v minulosti odtrhlo od Tábora, nezískalo skoro žádný majetek. Proto bychom si měli každé nemovitosti vážit a hýčkat ji," uvedl Doležal.
