Mořeplavec
Konkolski: Kapitánské zkoušky z Chorvatska jsou jen pro zábavu

Kapitánské průkazy získané v Chorvatsku jsou jen pro zábavu a rekreaci. Do větších námořních dobrodružství by se jejich majitelé pouštět neměli, tvrdí slavný český mořeplavec a cestovatelská legenda Richard Konkolski. Muž, který třikrát obeplul na svých jachtách svět a zúčastnil se několika transoceánských závodů, je přesvědčen o tom, že držitelé takových průkazů by většinou neobstáli ani při silnější bouři v Baltském moři.

Zájem o plavbu na námořních jachtách přitom v posledních letech mezi Čechy roste. Například jen loni podle údajů ministerstva dopravy přibylo téměř 1200 nových oprávnění kapitánů námořních jachet, nejvíce od roku 2000. Stát nyní eviduje 9000 námořních jachtařů. Tento trend začal před pěti lety. Od roku 2013 ministerstvo dopravy vydalo každoročně nejméně 1000 oprávnění. Před tímto rokem se počet vydaných oprávnění pohyboval kolem 400 až 500 ročně.

Číslo, které eviduje ministerstvo dopravy, ale není konečné. Mnoho lidí totiž absolvuje kurz na dovolené v zahraničí, především v Chorvatsku. "Dnes to jsou tisíce lidí, kteří jezdí na moře do Chorvatska. Tamní školení na kapitány ale je paradox. V Chorvatsku vůbec nejsou bouře. Zájemcům ke složení zkoušek navíc stačí minimální znalosti," uvedl Konkolski. Znalosti, které musejí mít zájemci o kapitánský průkaz v Česku, se s těmi chorvatskými podle něj nedají srovnat. "Tam jsou podmínky mnohem lehčí. Naopak české zkoušky jsou zase mírnější než ty polské," řekl Konkolski.

Podle něj by majitel chorvatského kapitánského průkazu s největší pravděpodobností neobstál ani v Baltském moři, které je rozhodně bouřlivější než to Jaderské. "Žádný z nich by se rozhodně neměl vydávat na závod pře Atlantický oceán či cestu kolem světa," dodal. Dnes jachtaření většiny majitelů kapitánských zkoušek vnímá především jako záležitost rekreace. Na tomto pojetí jachtingu ale nevidí nic špatného. "Pro Chorvatsko, kde nejsou bouřky, je to fajn a dostatečné," míní.

On sám v minulosti první zkušenosti raději než v zemích bývalé Jugoslávie sbíral právě v Polsku. Osobně ale i do zmiňovaného Chorvatska s přáteli několikrát na jachtu vyrazil. I když byl ze všech členů posádky nejzkušenější, s ohledem na to, že neměl platné české kapitánské doklady, mohl plout pouze jako plavčík. "Tenkrát jsme na lodi měli sedm nebo osm kapitánů a jednoho plavčíka. Někteří byli rádi, že kapitánují Konkolskému," řekl s úsměvem legendární mořeplavec.

U námořního jachtingu neexistují žádné globální standardy, každá země má vlastní podmínky pro získání oprávnění. Česko má dohodu s řadou evropských států o uznávání českých průkazů. Jsou platné například v Chorvatsku nebo Slovinsku. České průkazy ale akceptují také Černá Hora, Itálie nebo Řecko. Zájemci o české kapitánské oprávnění pro námořní jachty musí absolvovat výcvik, kdy musí odjet alespoň 100 námořních mil včetně jedné noční plavby, obvykle během jednoho týdne. Další podmínkou je vykonání teoretických a praktických zkoušek.