Je tomu právě 60 let, kdy byl 27. srpna 1955 svázán první výtisk populární Guinnessovy knihy rekordů. Jedná se o soubor záznamů o světových rekordech v lidské činnosti i přírodních jevech. Kniha vychází každý rok a některé rekordy jsou z ní vyřazovány a nahrazovány zase novými.
K rekordům patří například i prodejnost knihy samotné - dosud se jí prodalo přes 130 milionů kopií ve 100 zemí (hranice 100 milionů prodaných výtisků padla v roce 2003). Kniha byla přeložena do 25 jazyků. Konkurují jí například Bible, Harry Potter či Pán prstenů.
Nápad vydat knihu se zrodil v roce 1951, kdy se Sir Hugh Beaver, výkonný šéf pivovaru Guinness, zúčastnil lovu v Irsku a nikdo z přítomných netrefil letícího kulíka zlatého. Rozvířila se debata, zda je to nejrychleji létající pták v Evropě. Beavera napadlo, že kniha poskytující odpovědi na podobné otázky by mohla být užitečná.
V roce 1954 se proto obrátil na londýnskou informační agenturu dvojčat-novinářů Norrise a Rosse McWhirterových, aby se pokusila takovou knihu sestavit. Premiérový výtisk o 198 stranách byl svázán 27. srpna 1955 a stal se vánočním bestsellerem.
Další rok byla kniha vydána v USA, kde se jí prodalo na 70 tisíc výtisků. Následovalo vydání francouzské (1962), německé (1963), japonské, španělské, dánské a norské (1967) a postupně publikace vyšla v mnoha dalších jazycích. Obsah je ve všech mutacích stejný.
V Česku Guinnessovy světové rekordy poprvé vyšly v roce 1955, o 21 let později se pak slavná kniha dočkala prvního překladu do češtiny. Znovu se v české verzi objevila v roce 1990, od roku 1995 vychází v české verzi už každoročně.
V současnosti archivy Guinnessových rekordů obsahují přes 40 tisíc záznamů, přičemž každý rok přibude asi 1500 nových. Tým, který je zpracovává, pečlivě prověřuje jejich věrohodnost. Slouží k tomu světová síť kanceláří (New York, Tokio a Peking) a další zastoupení.
Na úspěch knihy se "nalepila" řada lokálních zaznamenavatelů rekordů a televizních show. "Každý je potenciální rekordman," znělo hlavní heslo přidružených exhibic. Vznikla rovněž i muzea.
Rekordy jsou uspořádány do několika kategorií: člověk, živá příroda, země, vesmír, věda, umění a zábava, architektura, technika, hospodářství, neobvyklé činy, společnost, sport nebo hry. Přibývají ale i kategorie nové, specializovanější.
Kromě klasických rekordů, jako je nejstarší, nejvyšší či nejtěžší člověk na světě, se v Guinnessově knize objevují i bizarní kuriozity. K nim patří například muž s nejvíce prádelními kolíčky na obličeji, největší pochod "zombies" či rekordman s nejvíce šváby v ústech.
V roce 2005 ustanovila Guinnessova společnost 9. listopad jako Světový den Guinnessových rekordů. Je to také den každoročního vydání knihy. ČR se k tradici připojila v roce 2006.
V knize je zaznamenáno i několik počinů, jejichž autory jsou čeští rekordmani. Kromě sportovců je to například Zdeněk Bradáč, přeborník v žonglování či v úniku ze svěrací kazajky. Zmiňován je také Pražský hrad jako nejrozsáhlejší hradní komplex na světě.
"Guinnessovka" má však i své kritiky, kteří poukazují na fakt, že lidé v honbě za rekordy často riskují své zdraví a životy.
