O víkendu ožije hlavní město masopustním veselím. Pražané a návštěvníci metropole mohou vyrazit za folklorní tradicí zhruba na desítku míst. Velký masopustní rej se chystá na Žižkově, Letné nebo v Karlíně. Masopust tradičně začíná svátkem Tří králů a pokračuje až k Popeleční středě, která letos vychází na 6. března, kdy začne období půstu před Velikonocemi.
Bohatý program nabídne masopust na Letné. Před kostelem svatého Antonína na Strossmayerově náměstí se dopoledne sejdou masky a masopustní kapela a odstartují program průvodem. Účastníci veselí se mohou těšit na divadelní představení nebo tematické výstavy. Do Národního technického muzea, Národního zemědělského muzea a do Vodárenské věže se dostanou maškary zdarma.
Masky s muzikou v sobotu projdou také Malou Stranou a Hradčanami. Jejich cílem bude Kampa, kde bude program pokračovat veselicí s živou hudbou. Malostranské masopustní veselí nabídne tradiční pochoutky, které k těmto oslavám patří. V sobotu odpoledne vyjde průvod masek z Kaizlových sadů. Součástí masopustu v Karlíně bude dále koncert kapel, jarmark a představení řemesel na Karlínském náměstí. Pro děti jsou připravené pohádky, dílny a soutěže.
Za masopustem v rustikálním prostředí mohou zájemci vyrazit do areálu Toulcova dvora, kde si mohou vyzkoušet výrobu škrabošek, poslechnout muziku nebo ochutnat výrobky na farmářském trhu. V Zámeckém areálu Ctěnice je masopust již tradičně spojen s oslavou řeznického cechu. Nedělní program nabídne průvod a ukázku bourání prasete a výrobu jitrnic. Děti se mohou těšit na výtvarnou dílnu a malování na obličej.
Od 2. do 5. března se koná Žižkovský masopust. V sobotu slibuje na náměstí Jiřího z Poděbrad masopustní farmářské trhy a v hotelu Olšanka maškarní odpoledne pro děti. V neděli budou v hospodě U Vystřelenýho oka zabijačkové hody. V úterý zakončí veselí masopustní průvod, který projde ulicemi Vinohrad a Žižkova. V průvodu nebudou chybět kejklíři, akrobaté a velké loutky.
Masopust se koná také na Střížkově, v Malešicích nebo v Horních Počernicích, kde průvod dojde na Chvalský zámek. Dále zve v neděli na veselici také Klub Klamovka. V úterý se pak masky v doprovodu dechové hudby proženou Dolními Počernicemi a na Břevnově za doprovodu bubeníků a dalších hudebníků.
O masopustu se v každém domě smažily koblihy či drobné cukroví nazývané boží milosti, které neodmyslitelně patřily do jídelníčku tohoto období. Lidé se při něm měli najíst tolik, aby vydrželi celý rok. K maskám, které se v průvodech objevovaly nejčastěji, patří medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, klibna (kobyla), skrývající často dvě osoby.
Čas rozvernosti pak zakončovala večer před Popeleční středou zábava spojená s pochováváním basy. Tím skončilo období hodů a tancovaček a nastalo období čtyřicetidenního půstu do Bílé soboty. Celkem trvá období půstu o několik dní déle, protože křesťané v neděli půst nedrželi. Písemné zmínky o masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data.
