V ostravské zoologické zahradě poprvé v historii zahnízdili orli mořští. Samice zatím úspěšně odchovává mládě, kterému jsou dva měsíce. Tento největší orel Evropy byl v Česku v minulosti pronásledován a nakonec i vyhuben. Díky vysazení v lidské péči odchovaných ptáků a přísným ochranářským opatřením se u nás opět vyskytuje a hnízdí. "Přesto čelí dál hrozbám ze strany člověka. I proto je prvoodchov v Zoo Ostrava tak významný," uvedla v tiskové zprávě mluvčí zoo Šárka Nováková.
V zoologických zahradách se tento druh orla téměř vůbec nemnoží. "V ostravské zoo jsou orli mořští chováni od roku 2006, kdy jsme získali ze Záchranné stanice v Bartošovicích na Moravě asi dvouletého samce původem z přírody, kde byl vážně zraněn na vedení vysokého napětí. Vzhledem k jeho trvalému handicapu nemohl být vypuštěn zpět do přírody. V péči člověka však byl předpoklad, že se může stát úspěšným rodičem. Koncem roku 2006 jsme k získali i samici ze Zoo Liberec. Pár spolu žil až do roku 2017, nikdy se však nerozmnožil. Proto jsme využili spolupráce se zoologickými zahradami sdruženými v Unii českých a slovenských zoo a po dohodě se Zoo Liberec provedli výměnu samic," vysvětlila zooložka Adéla Obračajová.
U velkých dravců není jednoduché sestavit spolehlivý harmonizující pár. Je zde celá řada úskalí: dravci dospívají poměrně pozdě, a i poté chovatelé třeba zjistí, že si pár nesedí; dále může být jeden z páru nespolehlivý v sezení na vejcích - může dokonce zabíjet mláďata.
Výměna samic proběhla loni v říjnu. U nově sestaveného páru chovatelé už od poloviny února pozorovali změnu v chování - posedávání na jednom bidle, úprava hnízda a nakonec i páření. Koncem února samice zasedla na snůšku. "Do historicky prvního hnízdění v Zoo Ostrava jsme nechtěli zbytečně zasahovat, proto jsme průběh inkubace snůšky pozorovali zdálky a s maximální obezřetností, abychom ptáky nerušili," dodala Obračajová. Dnes již dvouměsíční mládě se vylíhlo letos počátkem dubna a prospívá dobře.
"Odchov historicky prvního mláděte orla mořského v Zoo Ostrava je, zdá se, na dobré cestě a věříme, že se v budoucnu podaří odchovat další mláďata. I tato by se pak mohla dále zapojit do chovu toho chráněného a kriticky ohroženého dravce v lidské péči," uzavřela Nováková.
Orel mořský je částečně tažným ptákem. V jeho jídelníčku převažují ryby, vodní ptáci i savci, v zimě se živí zejména mršinami. Pár spolu staví několik hnízd, která bývají umístěná na stromech nebo na útesech. Od února do něj samice snáší většinou jedno až dvě vejce, na snůšce sedí střídavě oba rodiče 35 až 46 dní. Hnízdní péče může trvat až 75 dní. V současnosti se odhaduje, že se v ČR vyskytuje 140 hnízdních párů. I přesto ale orel mořský stále čelí nebezpečí ze strany člověka, zejména kladením otrávených návnad, rušením při hnízdění či pytláctvím. Ohrožuje ho i znečištění prostředí chemickými látkami.
