Trvalo to 592 dnů. Tak dlouho fotbalista Tomáš Rosický nehrál ostrý zápas. Obnovená premiéra přišla v duelu kvalifikace o mistrovství světa proti San Marinu. Po něm lze definitivně říct: Rosický je zpět.
Jeho návrat po dobře známých trablech s podkolenní šlachou a pak patáliích se svalem trval pětapadesát minut. Jak jej hodnotit? Fotbal nezapomněl. Byť hrál opatrně. Ale i vymýšlel akce, střílel, nahrál Svěrkošovi na gól, snažil se.
ČTĚTE TAKÉ: Češi v potížích: už nemohou být první, ohrožuje je Slovinsko
Kouč Hašek ho poslal na levý okraj tříčlenné záložní řady a dvě a půl minuty trvalo, než se Rosický poprvé dotkl míče. Celkem třikrát vystřelil na branku. Za již rozhodnutého stavu ho v 56. minutě na hřišti nahradil David Jarolím.
ČTĚTE TAKÉ: Půl hodiny nic, pak řádil Baroš. Česko - San Marino 7:0
| Rosického martyrium |
| Rosický odehrál poslední soutěžní zápas v barvách londýnských "Kanonýrů" 26. ledna loňského roku. Pak zažil martyrium, protože jej vyřadila zraněná podkolenní šlacha a letos v srpnu ještě svalové zranění. |
Na hřiště nastoupil s obvázaným stehnem. „Neměl jsem žádný problém, bolesti nemám. Ta bandáž je spíš taková moje jistota," řekl záložník londýnského Arsenalu, v jehož dresu by se mohl objevit v sobotu v duelu s Manchesterem City.
ZNÁMKUJTE: který fotbalista hrál proti San Marinu nejlíp - ZDE
V úvodu utkání rozehrával standardy českého týmu Plašil, ale nešlo mu to. Jeho roli částečně převzal Rosický - a hned jeho první centr znamenal nebezpečí. Sanmarinský gólman Simoncini musel míč boxovat daleko od branky.
To však nebyla jediná výrazná stopa v zápase s názvem Rosický. Záložník byl ve hře Česka cítit. Hýřil pohybem, chutí do hry. Často kombinoval s beky Kadlecem a Hübschmanem, často se pokoušel o narážečky s útočníky Barošem či Svěrkošem. Zrychloval hru rychlými přihrávkami, tedy způsobem hry, na který je zvyklý z Arsenalu.
V některých chvílích se však i do jeho hry vloudila nepřesnost či zbrklost. Třeba na konci prvního poločasu, kdy mu při zdánlivě lehkém zpracování utekl míč do autu. Ale kdo by se po tak dlouhé pauze divil...
"Potřebuju herní praxi. Bude mi chvíli trvat, než budu zase zpátky v top formě. S odehranými zápasy to bude lepší a lepší. Teď bude na trenérovi v Arsenalu, co se se mnou bude dít, ale já jsem připravený hrát," vzkázal do Londýna.
Když střídal, vyprodaný uherskohradišťský stadion jej vyprovázel bouřlivým potleskem. „Dojatý jsem nebyl, ale bylo to pěkný. Je fajn být zpátky," prohlásil.
Reprezentaci čekají v říjnu ještě dva kvalifikační duely - s Polskem a Severním Irskem. Pokud se Rosický opět nezraní, bude národního týmu platný. Hádejte, jak dlouho tuhle větu nešlo použít...
Foto: Robert Sedmík
