Pandemie koronaviru ovlivňuje náš život už více než rok a nikdo zatím nedokáže říct, kdy se naše společnost vrátí do normálu. Velkou naději vkládají mnozí do očkování. Jaká je ale ochota Čechů nechat se očkovat? Jak v současné chvíli hodnotí lidé práci české vlády a jak pandemie ovlivnila jejich zdravotní a psychický stav? Na tyto a další otázky odpovídá reprezentativní výzkum společnosti Médea Research provedený v dubnu tohoto roku.
Názor Čechů na očkování
I když zájem lidí o očkování v poslední době stoupá, celkově není zatím příliš vysoký. Jen necelá polovina populace uvádí, že se chce nechat očkovat. Naproti tomu celá čtvrtina české populace očkování přímo odmítá. Nejčastěji proto, že nedůvěřují jednotlivým vakcínám nebo očkování obecně, případně mají obavy z nežádoucích účinků. Pětina z lidí, kteří se neplánují nechat očkovat, také uvedla, že se necítí být nemocí covid 19 ohrožena.
Vysoká není ani důvěra v jednotlivé vakcíny. Jednoznačně nejdůvěryhodnější a nejbezpečnější vakcínou je podle obyvatel ČR vakcína firmy Pfizer, které důvěřuje něco málo přes polovinu české populace. Naopak nejhůře hodnocené jsou vakcíny z Číny a ruská vakcína Sputnik V. V poslední době tolik diskutované ruské vakcíně důvěřuje podle výsledků výzkumu jen 17 % české populace. Více než polovina obyvatel naopak uvedla, že pro ně není důvěryhodnou vakcínou. Poměrně velká část lidí má ale také obavy z britské vakcíny firmy Astra Zeneca.
Hodnocení práce vlády
Hodnocení práce české vlády a jejího snažení v boji proti koronaviru se za poslední rok výrazně zhoršilo. Nejvíce nespokojeni jsou lidé s tím, jak vláda komunikuje s veřejností. Špatně také hodnotí připravenost očkovací strategie.
Výrazně hůře než na začátku loňského dubna lidé vnímají také ekonomická opatření na podporu a záchranu hospodářství a smysl nejrůznějších protiepidemických opatření a omezení. Zatímco na konci loňského dubna souhlasila s jednotlivými zavedenými opatřeními více než polovina obyvatel ČR, letos to byla již jen třetina. Stále více lidí také volá po jejich rozvolňování.
Nutno dodat, že zatímco loni na jaře byla Česká republika z hlediska počtu nakažených a úmrtí jednou z nejméně zasažených zemí na světě, letos se nacházíme ve zcela jiné situaci. Zlom nastal na začátku tohoto roku s rozšířením tzv. britské mutace, kdy začaly počty nakažených strmě růst a české zdravotnictví se ocitlo na hraně kolapsu. Mnohdy chaotická komunikace vlády, rychlé výměny ministrů a špatná epidemická situace zřejmě vedly k tomu, že lidé nyní hodnotí práci české vlády výrazně hůře než v loňském roce a nedůvěřují jednotlivým opatřením.
Vliv pandemie na život lidí
Nejrůznější uzavírky, práce z domova, nutnost omezení kontaktu mezi lidmi a další opatření samozřejmě ovlivňují náš každodenní život. I když má pandemie koronaviru negativní vliv na finanční situaci českých domácností, zdá se, že ještě výrazněji ovlivňuje fyzickou a psychickou pohodu lidí.
Skoro 50 % české populace uvádí, že pandemie negativně ovlivňuje jejich psychický stav. S nějakými psychickými problémy se pak častěji potýkají hlavně ženy a mladší lidé, ale také lidé, kteří byli aktuálními opatřeními přinuceni trávit velkou část času doma bez kontaktu s okolím, tedy zejména studenti a lidé na mateřské nebo rodičovské dovolené.
Pandemie také výrazně ovlivnila naši fyzickou kondici. Dvě pětiny obyvatel ČR uvádějí, že se jejich zdravotní stav v posledním roce zhoršil, 38 % Čechů připouští, že v průběhu pandemie přibrali nějaké to kilo na váze a více než čtvrtina lidí si stěžuje také na problémy se spánkem.
Přes všechny problémy, kterými nyní procházíme, hledí ale Češi do budoucna s nadějí. Třetina české populace nemá v aktuální situaci žádné obavy z budoucnosti. Pokud se něčeho lidé bojí, jsou to nejčastěji zdravotní problémy nebo ztráta zaměstnání. Vcelku optimističtí jsou lidé také v otázce konce pandemie. 27 % lidí u nás si myslí, že se návratu do normálu dočkáme už v tomto roce, dalších 31 % populace si myslí, že to bude nejpozději příští rok.
Výzkum provedla agentura Médea Research v období od 15. do 20. dubna 2021 na vzorku 533 respondentů ve věku 18 a více let. Vzorek respondentů byl vybrán tak, aby svým složením odpovídal struktuře celé české populace podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, velikosti a regionu místa bydliště, a výsledky výzkumu jsou tak zobecnitelné na celou českou populaci starší 18 let. Sběr dat probíhal na internetu mezi registrovanými členy Online panelu Médea Research.
