Za roli učitelky ve stejnojmenném filmu Jana Hřebejka dostala na festivalu v Karlových Varech cenu za ženský herecký výkon v hlavní roli. Přesto jí nové filmové nabídky nepřicházejí. Slovenská herečka Zuzana Mauréry to ale bere sportovně.
"To tak bývá, že člověk dostane cenu a pak nic netočí," řekla SEDMIČCE herečka v Divadle Archa, kde se zúčastnila vyhlášení Cen české filmové kritiky. I tady byla jednou z nominovaných ve své kategorii, přebila ji ale Michalina Olszańská, která si odnesla cenu za ztvárnění masové vražedkyně Olgy Hepnarové ve snímku Já, Olga Hepnarová.
S prázdnou odjížděla Mauréry už před dvěma lety z Českých lvů. Tenkrát byla nominovaná za vedlejší roli ve filmu Colette.
"Myslím, že jsem si tu cenu tenkrát ani nezasloužila, už ta nominace byla moc," vzpomíná skromně. "V Učitelce šlo o daleko větší objem práce a myslím si, že se mi ta postava docela povedla. Ale taky díky okolnostem - scénáři a prostoru, který jsem ve filmu dostala a kolegům, s nimiž jsem hrála.
Život se jí nijak radikálně od léta nezměnil, ale přibyly jí příjemné povinnosti. "Učitelka je uváděna na mnoha festivalech, kam jsem zvaná, což je perfektní. Vidím hodně zemí, a to mě těší. Je to něco příjemného navíc. Byli jsme v Dubaji, v Haifě, otevírali filmový festival v Terstu a Honza Hřebejk byl s filmem ještě vTokiu a ve Španělsku," vypočítává.
"Lidé ten příběh dobře chápali, na projekcích bylo hodně učitelů a měli velmi příjemné reakce. Nejčastěji se ptali, jestli jsem měla pro ztvárnění role nějaký přeobraz ve svém životě, jestli jsem někoho takového v minulosti poznala. Anebo co na tom bylo nejtěžší...," líčí Mauréry.
I když se příběh odehrává v době hluboké totality, lidi na celém světě mu prý rozumí. "On to není problém komunismu nebo socialismu. Je to problém manipulace, a osobní zodpovědnosti. Ten film je o hranicích, které člověk má a které mu pomáhá nastavit i zřízení, v němž žije, takže je obecně srozumitelný."
