Oškliví rypoši můžou být zbraní proti rakovině
27.10.2009 13:33 Původní zpráva
Malí pouštní hlodavci rypoši lysí by se těžko mohli vydat na mola přehlídek krásy, ale mají jinou přednost - jsou odolní vůči rakovině. Před nádory je nechrání ošklivost, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale jejich geny. Pomůžou i člověku?
Na výhodnou anomálii rypošů lysých (Heterocephalus glaber), drobných hlodavců, kteří žijí v jižní Africe ve velkých podzemních koloniích, přišel tým vědců z americké univerzity v Rochestru. O své studii informovali již dříve na konferenci v Cambridge, v pondělí ji ale kompletně zveřejnili na serveru Národní akademie věd (PNAS).
Když se normální lidské a myší buňky položí v laboratoři na petriho misku, začnou se automaticky zvětšovat a dělit, dokud jejich hustota v roztoku nezhoustne natolik, že se začnou mačkat jedna na druhou. Jakmile je jim těsno, dělení se zastaví. Tento jev se odborně nazývá kontaktní inhibice.
Buňky citlivé k sousedkám
Lidské (i myší) nádorové buňky ale tuhle bariéru hravě překonávají, nedělí se, ale naopak rozrůstají se dál jedna přes druhou, a tím vzniká nádor. Zato veškeré buňky rypošů jsou ke svým sousedkám mnohem citlivější, jak zjistili vědci. Jakmile se jednou jedna druhé dotknou, přestávají růst. A tak u nich rakovina nemá šanci.
Vědci na tento jev přišli, když zjišťovali souvislost mezi velikostí hlodavců a věkem, jehož se dožívají. Srovnávali všechny, od myší až po bobry. A rypoš lysý se z řady hlodavců vymykal. Přesto, že patří k těm nejmenším, dožívá se až dvaceti osmi let, žije tedy sedmkrát déle než obyčejná myška. A to nejspíš právě díky odolnosti vůči rakovině. Zatímco myši i krysy na tuto nemoc velmi často umírají, u rypošů nebyla nikdy pozorována.
Pomůžou rypoši člověku s rakovinou?
Vědci totiž zjistili, že zatímco lidská buňka spoléhá při kontaktní inhibici pouze na jediný gen – p27, rypoš je vybaven ještě záložním genem p16. „Mají tak na rozdíl od nás ještě jedno kontrolní stanoviště,“ cituje bioložku Veru Gorbunovou časopis Science.
Podle biologa Johna Sedivého z Brown university může být rypoší způsob onkologické prevence účinný i pro lidi, neboť v ní figurují stejné geny. „Rypoší obranyschopnost se sice tvoří zvlášť, ale používá stejné šroubky a matičky,“ říká Sedivý.
V doprovodném komentáři ke studii pak zdůrazňuje, že dalším zkoumáním by se skutečně bylo možné posunout k nové strategii boje s rakovinou.
Foto: Profimedia
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.