Havrani prokázali mistrovství v používání nástrojů

Jak získat tučného červa uvězněného na dně vysokého válce? Zobák je příliš krátký, nezbývá než použít nějaký nástroj. Nebo si ho dokonce vyrobit. Britští vědci dokázali, že pro havrany to nepředstavuje žádný problém.

Nástroje nějakým způsobem využívá celá řada živočichů, například mnohé druhy hmyzu, několik ptáků, mořské vydry, delfíni, opice malpy, orangutani nebo šimpanzi. Ale pouze šimpanzi, orangutani, vrány novokaledonské a pěnkavky bledé si ve volné přírodě nástroje také vyrábějí - například úpravou klacíků.

Havrani nástroje nepoužívají, alespoň o tom zoologům není nic známo. O to překvapivější jsou výsledky pokusů, které provedl student Christopher Bird z Cambridge pod vedením Nathana Emeryho z londýnské univerzity Queen Mary. Své výsledky oba vědci publikovali v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Prokázali, že havrani v zajetí dovedou nástroje používat velice důmyslným způsobem. Dovedou si je sami upravit a zvládnou i jejich vícestupňové užití, kdy jeden nástroj použijí k získání druhého, s jehož pomocí se teprve dostanou k potravě.

Havrani na použití nástrojů přišli sami, aniž je to lidé učili. Správný postup někteří z nich objevili náhodou, ostatní to od nich odpozorovali.

S kamínkem na červa

V první sérii pokusů havrani viděli na dně průhledného válce tučného a jistě chutného červíka. Zobákem k němu nedosáhli, experimentátoři jim však vedle válce připravili kamínek, s jehož pomocí mohli sklopit dno válce a dostat se k červovi zespoda. Havrani si s úkolem poradili bez problémů.

V dalších pokusech dostali na výběr kamínky více velikostí. Havrani neomylně zvolili ten nejmenší, který se jako jediný do válce vešel. A když jim vědci žádné kamínky nepřipravili, havrani se odebrali do venkovního výběhu, našli kamínek vhodné velikosti a vrátili se s ním k pokusnému zařízení.

Havran neomylně zvolil kamínek takové velikosti, který svou velikostí nejlépe odpovídal průměru válce. (© Chris Bird)

Správná volba

Když si havrani poradili s kamínky, dostali místo nich různě silné tyčinky. Pokud byla tyčinka dostatečně silná, havran ji prostě nechal dopadnout do válce stejně jako kamínek. Tenká tyčinka ale byla příliš lehká a plošinu sklopit nedokázala. Havran ji v takovém případě podržel v zobáku, zatlačil na ni a tím dosáhl svého cíle.

Havrani poté dostali různě namíchané dvojice kamínků a tyčinek. Funkční byl pouze jeden z nástrojů - buď byl kamínek příliš velký a nevešel se do válce, nebo byla tyčinka příliš krátká a lehká. Havrani opět nezaváhali a hned napoprvé zvolili správný nástroj.

Pokusní ptáci zvládli i další úkol - vícenásobné použití nástroje. Museli nejprve pomocí velkého kamene získat malý kamínek, který potom mohli použít k uvolnění červa z válce. Museli si být tedy vědomi následnosti dějů a svou akci plánovat.

Úprava nástrojů

V závěrečné sérii pokusů si museli havrani nástroj nejprve upravit. Dostali například jilmovou větvičku, u níž museli nejprve zobákem uštípnout postranní větvičky, aby se do válce vešla. Nakonec havrani dostali rovný drát, který nejprve museli zahnout, aby si mohli vzniklým háčkem červa z válce vytáhnout. Tři ze čtyř pokusných ptáků to zvládli hned napoprvé, čtvrtému se to podařilo napočtvrté. Ne vždy se však k potravě skutečně dostali - někdy byl háček příliš málo zahnutý a náklad z něj sklouzl.

Něco podobného bylo dosud popsáno pouze u jediného ptáka - vrány Betty.

Havran měl k dispozici rovný drát. Nejprve ho zahnul a vzniklým háčkem červa vytáhl. (© Chris Bird)

Výroba háčků byla už dříve popsána u Betty, samičky vrány novokaledonské.

ČTĚTE TAKÉ: Šimpanz házející kameny po lidech potěšil zoology

Zdá se, že schopnost používat nástroje je alespoň některým skupinám obratlovců na obecné úrovni vrozena a nevyvinula se až tlakem přírodního výběru jako nutná podmínka přežití. Jinak si lze těžko vysvětlit, že používání nástrojů zvládne i ptačí druh, u něhož nebylo ve volné přírodě nic podobného pozorováno.

Foto: profimedia.cz, Chris Bird/PNAS