Kdo vyhubil dinosaury? Asteroid z Yucatánu boduje

Teorií vysvětlujících vymření dinosaurů před 65 miliony lety existuje několik. Nejpopulárnější z nich dává vinu asteroidu, který dopadl do oblasti mexického poloostova Yucatán. Někteří geologové ji zpochybňují, rozsáhlá srovnávací studie zveřejněná v časopise Science však pro ni nyní přináší další cenné body.

Tým 41 vědců z Evropy, Spojených států, Mexika, Kanady a Japonska shromáždil všechny informace, které o událostech z konce křídy v posledních dvaceti letech shromáždili geologové, geofyzikové, paleontologové i klimatologové. A dospěli k závěru, že teorie počítající s yucatánským asteroidem dokáže jako jediná zánik dinosaurů vysvětlit.

Z alternativních teorií jsou nejvýznamnější dvě. Podle jedné bylo hromadné vymírání na konci křídy způsobeno rozsáhlou sopečnou činností v oblasti dnešní Indie, podle druhé dinosaury sice sprovodil ze světa asteroid, ale ne ten mexický. Existují totiž náznaky, že západně od Indie ve stejné době dopadlo ještě větší kosmické těleso. Většina geologů to však zpochybňuje.

ČTĚTE TAKÉ: Vyhynutí dinosaurů: kráter je falešná stopa?
                        Dinosaury možná vyhubil jiný asteroid, než se myslelo

Důkazy v sedimentech

Kritici převládající teorie mimo jiné tvrdí, že asteroid do oblasti Yucatánu dopadl 300 tisíc let před drastickými změnami klimatu, které vedly k vyhynutí nejen dinosaurů, ale více než šedesáti procent všech tehdejších druhů organismů.

Nová studie však dokládá, že sedimenty se tehdy ukládaly mnohem rychleji, než je v geologickém záznamu obvyklé, protože ve vzduchu bylo po srážce obrovské množství prachu a popela. Zdánlivá 300 tisíc let dlouhá mezera mezi oběma událostmi tak ve skutečnosti neexistuje.

Sopečná činnost prý také sama o sobě nemohla způsobit tak silné okyselení oceánů a globální ochlazení, jaké lze z geologického záznamu vyčíst. Totéž platí o množství síry v sedimentech z té doby.

Charakter sedimentů se navíc v různých částech světa liší, přičemž všechny gradienty směřují právě do oblasti Yucatánu.

Globální katastrofa

Kráter Chicxulub, jehož pozůstatky geologové na Yucatánu a v přilehlém moři bezpečně identifikovali, měl v průměru asi 180 kilometrů. Vytvořilo ho těleso o průměru asi dvanácti kilometrů a hmotnosti tří miliard tun, které do Země narazilo rychlostí kolem 72 tisíc kilometrů za hodinu. Při srážce se uvolnilo miliardkrát více energie než při výbuchu atomové bomby svržené na Hirošimu.

Srážka vyvolala obrovské tlakové a tepelné vlny, zvedla až několik set metrů vysoké tsunami. Propukly rozsáhlé požáry, prach a popel na několik let zastínily slunce, klima se ochladilo, pH oceánů kleslo. Zasaženy byly všechny pozemské ekosystémy a většina organismů nepřežila.

Přesto nešlo o největší katastrofu v dějinách. Před 250 miliony let totiž při podobné události vyhynulo plných 95 procent biologických druhů.

ČTĚTE TAKÉ: Dinosauři měli štěstí. Na chvíli

Foto: profimedia.cz, Kirk Johnson/Denver Museum of Nature and Science, David A. Kring/USRA/LPI