Spor o Akademii věd se dostal na stránky Nature

Předseda Akademie věd (AV) Jiří Drahoš kritizoval v posledním čísle prestižního časopisu Nature krácení rozpočtu akademie. To se nelíbí vládní Radě pro výzkum a vývoj, která akademii obvinila z rozpoutání mediální kampaně.

"Pokud se bude nový způsob hodnocení striktně uplatňovat, čeká nás spirála likvidace," řekl Drahoš časopisu. "V určitém bodě už akademie prostě nemůže pracovat," dodal. Článek je ve formátu PDF ke stažení na stránkách AV.

ČTĚTE TAKÉ: Válka o peníze na českou vědu se přiostřuje

Část škrtů zavinila ekonomická krize, která vládu donutila rezignovat na původně zamýšlené navýšení prostředků na výzkum o 8 procent. Celkové výdaje zůstanou příští rok stejné jako letos, Akademie si však o jednu miliardu pohorší. Svou roli v tom hraje i nově navržená metodika hodnocení kvality vědecké práce.

Kritikové metodice vyčítají, že se pokouší jednotně hodnotit nesouměřitelné obory. Vědce nutí, aby vykazovali „výsledky pro výsledky", ve vědeckých článcích citovali sami sebe a patentovali si technologie, o jejichž praktické využití nikdo nestojí. Znevýhodňuje také spolupráci více institucí, které se pak musejí o body dělit.

„Jeden obecný vzoreček pro všechny vědecké obory? To je téměř alchymie," cituje Nature Jana Konvalinku z ústavu Organické chemie a biochemie AV.

Metodiku vedle Akademie věd kritizovala i Česká konference rektorů a Rada vysokých škol. Nutnost změn připustila i ministryně školství Miroslava Kopicová, která jinak škrty v rozpočtu akademie obhajuje.

ČTĚTE TAKÉ: Průmysl i politici komentují krácení rozpočtu Akademie věd

Peněz bude dost, tvrdí Rada pro výzkum a vývoj

Rada pro výzkum a vývoj Akademii věd obviňuje z toho, že situaci neúměrně vyhrocuje. „Šířením nepravdivých informací do zahraničí Akademie věd poškozuje jméno České republiky," píše se ve stanovisku, které rada dnes zveřejnila.

ČTĚTE TAKÉ: Spor o peníze pro Akademii věd: Jde o její majetek?

Akademie věd podle rady jako jediná nenabídla z důvodů hospodářské krize žádnou redukci, přestože vláda hledá ve všech rozpočtových kapitolách rezervy a vyzývá jednotlivé správce k co nejrazantnějším úsporám.

Rada zdůrazňuje, že celkový rozpočet Akademie věd navzdory omezení provozních prostředků naroste, a to díky evropským strukturálním fondům. V roce 2010 aspiruje akademie na dvě velká Centra excelence s rozpočtem deset miliard, polovina bude profinancována v roce 2010 (z toho tvoří 20 procent prostředky na platy). Z rozpočtu 17 miliard korun pro regionální výzkumné infrastruktury získá akademie přibližně čtvrtinu.

Bez těchto prostředků by rozpočet akademie na rok 2010 dosahoval úrovně financování v roce 2006. Od té doby nevznikl žádný nový ústav ani dramaticky nestoupl počet pracovníků. Není proto podle rady důvod se domnívat, že dojde k významnému vlivu snížení dotace na činnost akademie.

Potíž však podle Jiřího Drahoše spočívá v tom, že evropské fondy jsou velmi striktně nastaveny a není možno je používat k záplatování děr v rozpočtu. Mimo jiné z nich nelze financovat výzkum v hlavním městě, kde sídlí většina ústavů akademie. A zatím také není jisté, jaký podíl z evropských peněz Akademie věd získá.

Foto: profimedia.cz, ČTK, Nature